GOFFA, MARTIN: SYROVÝ 9 – ÚHEL POHLEDU
Audio player with visualization
Detektiv Miko Syrový se po zatčení svého nejbližšího kolegy a přítele ocitá sám uprostřed bouře. Ještě těžší, než najít skulinu v neprůstřelných důkazech, je připustit si, že by se mohly zakládat na pravdě. Každým svým krokem totiž jen odkrývá další nepříjemná tajemství a pozůstatky minulosti. Když už se však Miko pomalu začíná smiřovat s neodvratným, díky podivnému telefonátu od neznámého muže pochopí, že k poznání skutečnosti někdy stačí jen změnit úhel pohledu.
UKÁZKA Z KNIHY
Osm večer, restaurace U Labutě vedle krčské nemocnice. Užasle jsem zíral na telefon vytáhlého šedesátníka JUDr. Jánského, momentálně právního zástupce mého parťáka Tonyho, a v hlavě se snažil zpracovat věty, které jsem z přístroje právě slyšel zaznít.
„Pusťte to ještě jednou, pane doktore,“ požádal jsem ho a on tedy znovu poklepal na displej.
Necelou půlhodinu předtím ho zaskočil telefonát, který s ním vedl nějaký neznámý muž. Díky advokátově opatrnosti a zvyku nahrávat si naprosto každý hovor jsem ho tak teď měl možnost slyšet i já. Jednou mi to ale nestačilo.
Ty věty mi totiž bodly nůž do zad.
Znovu jsem se tedy zaposlouchal do rozhovoru Tonyho advokáta s tajemným volajícím.
„Jánský, prosím.“
„Dobrý večer. Vy zastupujete toho obviněného detektiva Šikla?“
„Také přeji dobrý večer. Můžu se zeptat, s kým hovořím?“
„Tak zastupujete ho, nebo ne?“
„Bohužel vás musím odkázat na oficiální emailovou adresu naší kanceláře. Napište a my vám odpovíme. Pokud tedy nebudeme v konkrétní věci vázáni mlčenlivostí. To snad chápete.“
Muž na druhém konci linky se krátce zasmál.
„Fajn. Psát vám asi nebudu, ale chtěl bych vás o něco požádat.“
„Bude-li to v mých silách, rád vám vyhovím.“
„Zeptejte se toho bastarda, jak mu chutná vlastní medicína. Že mu vzkazuju, ať chcípne. A že ho pozdravuju. On už bude vědět.“
„Haló! Haló, jste tam? Kdo volá?“
A pak už jen ticho.
Když jsem nahrávku uslyšel poprvé, zeptal jsem se Jánského, co to má znamenat. On opáčil, že doufal, že to řeknu já jemu. Proto mi také zavolal hned poté, co ten chlap ukončil hovor.
Možná jsem mohl cítit zadostiučinění. Celou předcházejících dobu se odmítal se mnou bavit, prý na Tonyho žádost. Dostal od něj povolení informovat jen nejbližší rodinu. Pro mě měl jen jednoduchý vzkaz.
„Máte mu prý věřit. Jde o věc primární důvěry.“
A to bylo všechno. Měl jsem Tonymu věřit.
Měl jsem mu věřit i přesto, že dívka, která ho obvinila ze znásilnění, ho dokonale popsala. Stejně tak popsala jeho vůz i byt. Měl jsem mu věřit i přesto, že se v tom bytě našly její věci. I přesto, že se odněkud vynořil osm let starý případ, ve kterém ho jiná dívka obvinila ze sexuálního napadení.
A já mu skutečně věřil. Ovšem jen proto, že jsme spolu strávili téměř každý den uplynulých čtyř let. Kdyby šlo o kohokoli jiného, měl bych už dávno jasno. Slovo člověka proti takhle jasným důkazům? Viděl jsem skončit za mřížemi lidi, proti kterým toho bylo mnohem míň.
CREDITS
Text: Martin Goffa
Čte: Martin Preiss, Libor Hruška a Jitka Ježková
Hudba: Petr Hanzlík
Zvuk: Jan Neruda
Režie: Jan Drbohlav
© 2023 Euromedia
ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
- Goffa, Martin: Syrový 1 – Muž s unavenýma očima
- Goffa, Martin: Syrový 2 – Bez těla
- Goffa, Martin: Syrový 3 – Mezi dvěma ohni
- Goffa, Martin: Syrový 4 – Plaváček
- Goffa, Martin: Syrový 5 – Dítě v mlze
- Goffa, Martin: Syrový 6 – Štvanice
- Goffa, Martin: Syrový 7 – Vykoupení
- Goffa, Martin: Syrový 8 – Primární důvěra 1: Prst na spoušti
- Goffa, Martin: Syrový 9 – Primární důvěra 2: Úhel pohledu
- Goffa, Martin: Syrový X – Živý mrtvý (sbírka povídek)
- Goffa, Martin: Vráz 1 – Přiznat vinu
- Goffa, Martin: Vráz 2 – Muž z chatrče
- Goffa, Martin: Vráz 3 – Děvčátko
- Goffa, Martin: Vráz 4 – Sekta
- Goffa, Martin: Vráz 5 – Ženská na odstřel
- Goffa, Martin: Vráz 6 – Člověk za oponou
- Goffa, Martin: Vráz 7 – Vodní hrob