GOFFA, MARTIN: SYROVÝ 5 – DÍTĚ V MLZE

Audio player with visualization


Dítě v mlze FOLDERÚnos sedmiletého chlapce od jedné základní školy zprvu vypadá jako krutý, avšak jinak ničím neobvyklý zločin. Postupující vyšetřování ovšem odhalí určité odlišnosti: únosce nekomunikuje a neklade si žádné požadavky. Dokonce udělá jindy nemyslitelné gesto – hned zpočátku odhalí svou tvář, snad na znamení výsměchu svým pronásledovatelům. Ti jej obratem identifikují a do pátrání je proti své vůli zapojen i Miko Syrový – pachatelem únosu je totiž jeho bývalý kolega Bert. Detektiv tedy stíhá detektiva, a ten je díky svým zkušenostem vždycky o krok napřed. Jeho vzkaz „bolest za bolest“ navíc hovoří víc než jasně…

UKÁZKA Z KNIHY

Sedím s nohama na křesle a o byt se dělím jen se psem, který se válí dole na koberci. Tereza je na nějaké dámské jízdě a já trávím pozdní nedělní odpoledne u Bonda. Jamese Bonda.
„Vodku a martini.“
„Protřepat, nebo zamíchat?“
„To je mi fakt jedno,“ ucedí Daniel Craig a popře touhle jedinou větou všechny své předchůdce od Conneryho po Brosnana.
Casino Royale, pro mě snad nejlepší bondovka, jaká kdy byla natočena.
Vrcholná scéna. Padouch Le Chiffre ukazuje při high roller pokeru fullhouse a sál údivem zašumí. Vzápětí však Bond otáčí straightflush a vyhrává pro Její Veličenstvo královnu nějaké drobné miliony do rozpočtu. Film pak sice pokračuje, zlosynové honí Bonda autem a chvíli ho dokonce mučí, ale to už není nic, z čeho by se špion jeho formátu nevysekal.
Se závěrečnými titulky poslouchám You know my name od Chrise Cornella a dostávám chuť na jeho domovské Soundgarden. Vkládám tedy disk do přehrávače a propadám se do sladkých devadesátek. Nirvána, Pearl Jam, Stone Temple Pilots. Pravěk, nádherný špinavý pravěk.
Během prvních tónů Black Hole Sun zapínám notebook. Z novinek zpravodajství přeskočím do emailové schránky, ve které čeká pět nových zpráv. První mi nabízí neskutečně výhodnou půjčku, další dvě zvětšení penisu. Nevím, podle čeho tuhle inzerci zaměřují, takže si to raději nebudu brát osobně.
Ve čtvrtém emailu mě zdraví Ngahumbi Bataeke z Nigérie, který pro mě má jeden a půl milionu dolarů z jakéhosi dědictví. Jen mu mám poslat nějakou tu tisícovku na vyřízení formalit a číslo svého účtu.
Pátá zpráva je nejkratší ze všech. Dorazila před malou chvílí a obsahuje jen několik slov. Ta mi však uskakují před očima, nechtějí chvíli postát a já cítím, jak mi vysychá v krku.
„Asi jsem to pěkně podělal, co parťáku?“
Odesláno z adresy bert.ovskyjan@email.cz.
Jan Bertovský.
Už několik dní nejhledanější člověk v republice. „Co to dítě, Berte?“ ptám se okamžitě. „Jediné dítě, na kterém záleželo, je mrtvé,“ odpovídá po chvíli.

CREDITS

Text: Martin Goffa
Čte: Martin Preiss a Libor Hruška
Hudba: Petr Hanzlík
Zvuk: Jan Neruda
Režie: Jan Drbohlav
© 2022 Euromedia

ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
ODKAZY NA WEBU