GOFFA, MARTIN: SYROVÝ 4 – PLAVÁČEK

Plaváček FOLDER

Detektiv Miko Syrový je požádán svou dávnou přítelkyní, zda by se nemohl pokusit najít jejího nezvěstného bratra. Už tak nelehký úkol se ještě víc zkomplikuje ve chvíli, kdy je za hranicemi Prahy řekou vyplaveno ubité tělo. Jde skutečně o muže, kterého Miko hledá? Kdo a proč mu přivodil tak krutou smrt? Stal se nepohodlným svědkem, nebo byla jeho smrt prozaičtější? Otázek, na které musí Miko se svým parťákem Tonym odpovědět, je i tentokrát víc než dost a ne všechny vedou ke správnému cíli…

UKÁZKA Z KNIHY

„Tak co máš na srdci, Eli?“ začal jsem, abych jí to trochu ulehčil. „Bořek mi říkal, že jde nejspíš o Jirku.“
„Jo,“ přikývla, „to je pravda. Vlastně ani nevím, jestli tě s tím mám vůbec otravovat. Možná se nic neděje, ale…“
„Uvidíme. Povídej.“ Rozpačitě zvedla ruku a shrnula si z tváře pramen vlasů.
„Žije v Praze. Věděls to?“
„Ne, to jsem netušil. Kde tam bydlí? A jak dlouho?“
„Skoro čtyři roky. Ale nebydlí nikde, teda aspoň teď už ne. Je…“ Zmlkla.
„Co?“
„Bezdomovec,“ hlesla.
„Cože?“
Udiveně jsem na ni zíral. Jirka byl k neutahání, člověk, který by mohl energii rozdávat, a taky to vlastně vždycky dělal. Že by zrovna on…
„Nemá práci ani peníze,“ vytrhla mě z přemýšlení Eliška, „a pořád je chce po nás. Bere možná nějaké dávky od sociálky, ale já ani netuším, kolik to je.“
„To jsem nevěděl, Eli. Já…“
Co vlastně říct? Jirku jsem neviděl dlouho, naposled snad někdy před deseti lety. V té době bydlel ještě nedaleko domku, ve kterém jsme právě seděli a pili kávu. Pak se rozvedl a odstěhoval se prý někam za prací.
„O co teda jde? Namočil se do něčeho?“
„To právě nevím, Miko. Ale mám o něj strach.“ Zatřásla hlavou a přejela si dlaní přes čelo. „On… úplně se od nás odřízl, víš?“
„Jak to myslíš?“
Chvíli si hryzala nehet na palci, snad přemýšlela, odkud to vzít, co říct a co vynechat. Nakonec mi ale pověděla, co věděla jen ona, její rodiče a možná manžel. Před několika lety Jirka ztratil práci, začal pít a postupně se zamotal do problémů.
„Dlužil na alimentech a někdy v té době začal gambleřit. Teda aspoň myslím, nikdy jsem ho při tom neviděla, ale… Slyšela jsem nějaké řeči a fakt je, že i když jsme se mu snažili pomoct a půjčovali mu peníze, věčně byl švorc. Nakonec dostal kvůli alimentům od soudu podmínku a pak už to s ním šlo do háje.“
Na chvíli se odmlčela a já se zmohl jen na účastné pokývání hlavou.
„Bydlel tehdy u našich, ale pak se s nima jednou rozhádal a zmizel. Máma mi nechtěla říct proč, myslím ale, že jim prostě sebral nějaké peníze. Ozval se až za rok, z Prahy.“

UKÁZKA Z AUDIOKNIHY
CREDITS

Text: Martin Goffa
Čte: Martin Preiss a Libor Hruška
Hudba: Petr Hanzlík
Zvuk: Jan Neruda
Režie: Jan Drbohlav
© 2022 Euromedia

ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
ODKAZY NA WEBU