SEKTA (MARTIN GOFFA)

Sekta - folder

Novinář Marek Vráz alias Terence se dozvídá o muži, který za podivných okolností zmizel a nechal po sobě jen neobvyklý vzkaz. Pátrání Terence zavede až do hor v severní Itálii, kde žije komunita důsledně uzavřená před okolním světem. Co se děje za zdmi staleté usedlosti?

UKÁZKA Z KNIHY

Nakonec jsem přece jen zvedl telefon a zavolal zpět paní Proškové. Zněla překvapeně a především dychtivě, ale neměl jsem pro ni odpovědi, jen otázky.
„Nevíte, jestli měl Petr facebook, nebo třeba instagram?“
„Někdy dřív možná ano, ale když se pak začal scházet s těmi lidmi…“
S těmi lidmi. Se společenstvím.
„Odmítali to,“ pokračovala, „tedy aspoň pokud vím. Proto Péťa všechny ty věci nechal být, dokonce přestal koukat na televizi.“
„Předpokládám, že měl nějaký počítač nebo notebook, ale v jeho pokoji u vás doma jsem žádný neviděl. Kde zůstaly jeho osobní věci?“
„Vyhodil je.“
„Prosím?“
„Byla jsem u toho, když svůj počítač odnesl do kontejneru. Řekl, že v něm není nic, co by se mohl dozvědět. Nic důležitého.
Na cokoli, čemu se říká elektronická stopa, jsem nejspíš mohl zapomenout. Jediné, co po Petrovi zůstalo, byly staré fotky v albu.
Jestliže jsem si večer myslel, že končící den stojí kulantně řečeno za nic, ten aktuální byl zatím prohra na všech frontách. S rukama v kapsách jsem chodil po obýváku, nejdřív jen tak nazdařbůh, pak ode zdi ke zdi. Vypadal jsem jako tygr v kleci, po půl hodině hrozilo, že mi vybouchne hlava, takže jsem udělal to, co v takové situaci pokaždé. Vzal jsem kolo a vyrazil tu zlost ze sebe dostat.
Vlastně ani nevím, kudy jsem jel, pamatuju si jen to, že jsem naprosto záměrně volil cesty, na kterých se co nejvíc zrasuju. Podle počítadla jsem urazil snad sedmdesát kilometrů, ale když jsem se pak vrátil do Zdib, necítil jsem se o moc líp. Tolikrát osvědčený prostředek selhal, a já už zase seděl u notebooku, protože jen tak jsem měl pocit, že aspoň něco dělám. Ale ať už jsem to bral z jakékoli strany, fakt byl, že jsem přešlapoval na místě.
A pak, přibližně uprostřed schodiště z beznaděje do mizérie, mi zazvonil telefon, a všechno bylo najednou jinak.

UKÁZKA Z AUDIOKNIHY
POUŽITÁ SKLADBA: PLEADING GUILTY 2
CREDITS

Text: Martin Goffa
Čte: Jan Maxián
Hudba: Petr Hanzlík (Blue Season Agency)
Zvuk: David Pravda
Režie: Jan Drbohlav
© 2020 Euromedia

ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
ODKAZY NA WEBU