GOFFA, MARTIN: SYROVÝ 8 – PRST NA SPOUŠTI

Prst na spoušti FOLDER

Jak dobře znáte lidi ve svém bezprostředním okolí? Své sousedy, přátele, spolupracovníky? Tušíte vůbec, kolik má jejich viditelná slupka vrstev a že dohlédnete jen do míst, kam vás oni sami pustí? Budete věřit jejich slovům, i když se ukážou v rozporu s objektivní skutečností? A jak se zachováte, pokud se i přesto budou dál dožadovat vaší primární důvěry? Detektiv Miko Syrový jen bezmocně přihlíží zatčení jednoho ze svých nejbližších přátel. Každým krokem, kterým se pokouší na první pohled absurdní obvinění zvrátit, se dostává stále hlouběji do labyrintu nejistoty, pochyb a výhonků minulosti. A nejen to. Celou tu dobu má pocit, jako by na něj mířil někdo s prstem na spoušti.

UKÁZKA Z KNIHY

Bála se. Přitom ji nečekalo nic, co by za sebou neměla už dávno.
Dávno…
Táhlo jí tehdy na patnáct, ten kluk byl sotva o dva roky starší a stejně nezkušený jako ona sama. Bylo to dychtivé, nemotorné a krátké. Ale taky krásné, i když nejspíš jen proto, že do sebe byli bláznivě zamilovaní. Ve skutečnosti šlo jen o neohrabanou snahu udělat něco dospělého.
Během následujících čtyř let měla partnerů několik, s některými zažila sex příjemný, s jinými nebyl důvod ho opakovat. Kromě peněz, pochopitelně. Hlavně několik posledních měsíců na tom nebyla bůhví jak dobře, vlastně od chvíle, kdy odešla od tety a strejdy. Neměla se u nich zle, jenže čím dál častěji viděla ty jejich pohledy… Třeťák se jí nepovedl a propadla, což znamenalo, že jim zůstane na krku další rok, než půjde někam do práce. O prázdninách zkusila aspoň brigádu v jedné místní firmě, ale vzdala ji po pěti dnech. S nikým si tam nerozuměla, byly to jen samé příkazy a omezení, nic pro sedmnáctiletou holku. Poprvé se tehdy s tetou a strejdou pořádně pohádala a od té doby už se tam necítila jako dřív.
Byli máma s tátou taky takoví? Zbytečná otázka, která stejně už navždycky zůstane bez odpovědi.
V září znovu nastoupila do školy, ale vydržela tam sotva měsíc. Přesněji řečeno to měsíc vydržela doma, dál už to vážně nešlo. Začátkem října se sebrala a zmizela do blízkého Liberce. Jenže tam cítila stejnou zatuchlinu jako v jejich vesnici, a navíc nebylo to město dost velké na to, aby se v něm člověk jen tak ztratil. Teta se strejdou ji samozřejmě nechali hledat. Netrvalo ani tři dny a policajti jim ji přivezli až k vratům. Tehdy sklopila uši, nechala si vynadat, ale kdesi uvnitř byla už pevně rozhodnutá.
Za necelé dva týdny utekla znovu, tentokrát rovnou do Prahy. Těch pět měsíců, než jí bude osmnáct, nějak přežije. A pak, jako úředně dospělá, si konečně bude moct žít po svém.
No a teď, teď už je konec července. Nedávno ji dokonce nějaká hlídka kontrolovala, řekli jí, že je hledaná, ovšem sami pak jen pokrčili rameny. Od března byla zletilá, takže záleželo jen na ní, jestli chce dát svým příbuzným vědět, že je v pořádku. Nechala to být.
Občas se jí zastesklo, to zase jo. Moc přátel si v Praze nenašla. Za těch devět měsíců bydlela zatím na šesti místech a pokaždé, když jí došly peníze, to šlo naštěstí spláchnout nějakou tou protislužbou. Špatné svědomí ale neměla. Někdo má talent na jazyky, někdo hezká prsa a každý prostě jen využívá toho, co dostal do vínku.
Ale stejně, žije tak akorát. Občas pracuje jako servírka v jednom pajzlu na periferii, jindy se jen tak fláká a sní. S penězma je ale na štíru pořád. Měsíc žila dokonce v nějakém squatu a posledních pár týdnů bydlí v třípokojáku, který funguje spíš jako průchoďák.
A teď je tady. V podkrovním bytě, s chlapíkem, který jí zaplatil už předem. A ještě zaplatí, až bude po všem. Na jednu stranu to bylo fajn, s těmi penězi nějakou dobu vyjde, ale…
Bojí se. Řekl jí, ať počítá s tím, že to bude bolet.
Těch pár minut to snad vydrží, není přece z cukru. Už jednou se jí stalo, že ji při tom chlap zfackoval, a zvládla to. Tehdy navíc nic takového nečekala, bylo to spontánní a těžko se mohla bránit, zatímco teď…
Tenhle ji upozornil předem. A to se počítá.

UKÁZKA Z AUDIOKNIHY

CREDITS

Text: Martin Goffa
Čte: Martin Preiss, Libor Hruška a Jitka Ježková
Hudba: Petr Hanzlík
Zvuk: Jan Neruda
Režie: Jan Drbohlav
© 2023 Euromedia

ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
ODKAZY NA WEBU