RŮZNÍ AUTOŘI: ZA PĚT MINUT ZVONÍ


Za pět minut zvoní FOLDERSbírka young adult příběhů ze školních lavic. Několik známých českých autorů a autorek, jakými jsou například Kateřina Šardická, Michaela Merglová, Eva a Klára Pospíšilovy nebo Aleš Novotný, vám připomene radosti i strasti povinné školní docházky. S hrdiny jejich povídek odhalíte tajemnou šifru načmáranou na staré školní lavici, seberete odvahu a vzepřete se školním pravidlům, navážete jedinečná přátelství a prožijete stejně nezapomenutelnou lásku. Vedle zavedených autorů a autorek nejen literatury pro mládež, najdete v knize i povídky vítězů literární soutěže. Ať už vás škola baví, nebo ji ze srdce nesnášíte, v těchto příbězích se nepochybně najdete…

UKÁZKA Z KNIHY

„Ale ne, matika!“ stěžuju si hned druhý školní den. „A já šla na zdrávku s tím, že tady moje ubohý počítání nebude nikoho zajímat.“
„Koukám, že nejsem jediná, kdo je z tohohle předmětu nadšenej,“ říká ironicky Radka, moje nová spolužačka, co sedí v lavici přes uličku.
„Takovejch nás bude asi víc,“ rozhlížím se po učebně. Nevypadá to, že by se někdo připravoval na hodinu. „Nevíš, kdo nás vlastně učí? V rozvrhu je zkratka MB, ale netuším, kdo to má být.“
„Druhačky říkaly, že matiku učí Bartoň, ale kterej to je, nevím,“ krčí rameny Radka.
„Hlavně aby to nebyl nějakej nadšenec, co si myslí, že jeho předmět je nejdůležitější na světě,“ přeju si.
Když matikář jen pár vteřin po zvonění vchází do třídy, pozorně si ho měřím pohledem. Má pečlivě zastřižené krátké vlasy a vousy. Podle několika vrásek je poznat, že už má nějaké ty roky praxe za sebou, ale nepůsobí staře. V jedné ruce drží hrnek, ze kterého se line příjemná vůně silné kávy, v druhé třídnici, štos papírů a učebnici. Stojí zpříma u katedry a přejíždí po nás pohledem.
„No podívejme,“ říká v klidu a upije kávu. „Hotový výkvět inteligence.“
To vyvolává mezi spolužáky řadu pobavených uchechtnutí.
„Tak se posaďte,“ vyzývá nás přátelsky a odkládá si věci na stůl.
„Je vám asi jasné, že jsem tady, abych vás učil matematiku,“ komentuje. „Osobně si myslím, že je to geniální a zajímavý předmět.“
S Radkou si vyměňujeme zděšené pohledy. V duchu si nadávám, že jsem před hodinou vůbec otevřela pusu.
„Vy to tak ale asi nemáte, co?“ rozhlíží se profesor Bartoň po třídě. „Jinak byste se nehlásili na školu, kde máte matematiku jenom první dva roky.“
„Tři roky,“ opravuje ho otráveně Petr, na kterého zbylo místo v první lavici a očividně z toho nemá žádnou radost.
„Poslední rok se nepočítá. Pak máte jenom jednu hodinu matiky týdně, abyste nezapomněli, jak vypadá váš nejoblíbenější profesor.“
Někteří spolužáci na tuhle hlášku reagují smíchem, jiní protáčí oči. Já se ještě nerozhodla, jestli je Bartoň vtipný, nebo trapný.
„Takže pro zjednodušení: pořiďte si sbírku úloh z matematiky od Hudcové, tuhle růžovou pro střední školy a učiliště,“ zvedá knihu z katedry a ukazuje nám ji. „Až budeme psát testy, najdete v nich stejné příklady jako v této sbírce.“
Že by první učitel, co dopředu hlásí zadání písemek? To nezní úplně špatně. Začíná mi být sympatický.

CREDITS

Text: Kateřina Šardická, Michaela Merglová, Eva a Klára Pospíšilovy, Aleš Novotný, Eva Maříková, Jana Pavloušková, Karolína Skácelová, Michaela Červenková, Lenka Poláčková, Zuzana Žáčková, Klára Nováková, Radek Blažek
Čte: Ivana Andrlová, Václav Vašák, Radek Valenta, Jana Gerleová, Nina Horáková, Pavla Charvátová, Mirka Součková, Karolína Skácelová, Klára Nováková, Sofia Mendozová, Richard Fiala
Hudba: Petr Hanzlík
Zvuk: Vladimír Srb
Režie: Jan Drbohlav
© 2024 Euromedia

ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
ODKAZY NA WEBU