VŠECHNY ZA JEDNU (RŮZNÍ AUTOŘI)

Všechny za jednu - FOLDER

Byť to může znít sebepodivněji, to jediné, co může momentálně dát Evě Petry Soukupové pocit svobody, jsou smažená kuřecí křidélka – alespoň to si myslí její nejlepší kamarádka Renata. V případě Karla, hlavního hrdiny povídky Petry Dvořákové, je situace mnohem jednoznačnější. Jedině modrá knížka mu otevře dveře k zářné hudební kariéře na Západě. Jak se později ukáže, k jejímu získání podle všeho stačí být jen upřímný a přirozený. S obojím nemá problém Líba, kterou Markéta Pilátová nechala v osmačtyřicátém roce přejít hranice do Německa, aby pak při měsíční plavbě do Argentiny mohla zažít tu nejkrásnější a nejsvobodnější etapu svého života. Hrdinky povídek Ani Geislerové a Ireny Hejdové prožívají shodou okolností poslední chvíle před svatbou – dlužno dodat, že si to obě představovaly nejspíš všelijak, jenom ne takhle. I Daniel a David, podivíni z povídek Anny Bolavé a Biancy Bellové, mají něco společného. Oba hlavním hrdinům ukazují, co je to opravdové přátelství, které vás formuje na celý život – ostatně dávné kamarádské věrnosti se dovolává i hrdina textu Marka Epsteina. A zastání nalezneme i v azylovém domě, kam děj své povídky situovala Pavla Koucká, ačkoliv v tomto případě přichází ze zcela nečekaného směru. A Petr Šabach? To vám poví Josef Moník…

UKÁZKA Z KNIHY

Jako vždycky přišla Renata o pár minut dřív, takže teď si může v klidu prohlídnout jídelní lístek. Většinou se na něj dívá už předem na internetu, ale dnes měla v práci hrozný fofr – a nestihla to. A v tramvaji pak ještě řešila s Honzou plány na víkend, pak s ní chtěla mluvit Karolínka, kvílela, jak se jí po ní stýská, nechce, aby je uspával tatínek, chce ji. Nikdy neusne, dokud maminka nepřijde, rozbrečela se, Renata slyšela, že začíná brečet i Kačka, tak to by nešlo. Ale usneš, broučku, a když ne, tak na mě počkáš, už musím jít, tak pusinku a pa, ukončila to Renata, on to Honza jistě nějak zvládne. I když se chvíli cítila provinile. To je prostě proto, že málo chodí večer ven a holčičky tomu odvykly. Když se loni Eva rozešla s Lukášem, chodily ven každý týden, většinou na večeři a na víno, ale někdy i do klubu, někdy i tancovaly, a jednou si Renata dokonce nepamatuje konec večírku, pamatuje si jenom, jak se loučí s Evou na ulici před taxíkem a obě křičí do noci, tohle je jako za starých časů. Pak přijela domů ve čtyři ráno, další den byl hroznej, děti jí téměř doslova skákaly po hlavě a Honza byl naštvanej – a ona se trochu styděla, ale i přesto všechno to stálo za to.
Ale co, většinu času je s dětmi, je prostě matka dvou malých dětí, tráví čas hovorem s ostatními matkami o nemocech dětí a o tom, jaká je která školka, utírá nosy a ruce a krájí ovoce a pořád, opravdu pořád pere a věší prádlo, tak proč by si jednou za čas nemohla trochu užít. V tom baru ji balil dvaadvacetiletý kluk, to Renatu mimořádně potěšilo. Jasně, že fotky dětí mu neukazovala. To by chudák koukal.
A ostatně Eva to potřebovala. Ten její rozchod nebyl sice nijak hroznej, ale pořád to byl rozchod s otcem jejího dítěte, Eva z toho byla špatná, i když odcházela ona, měli jsme se rozejít už dávno, ale aspoň mám Lukáška, já nevím, co jsem si pořád myslela, říkala Eva nešťastně, když mu konečně po tom všem přišla na nevěru. Sice to byl jednorázový úlet, ale i tak to Evě stačilo jako poslední kapka, Renata ji nerada viděla nešťastnou, ale podle ní se s ním měla rozejít už dávno, byl naprosto nemožnej, moc pil, dělal, jakej je umělec, ale nevydělával skoro nic, byl nespolehlivej a Renata by se vůbec nedivila, kdyby Evu podvedl víckrát.

UKÁZKA Z AUDIOKNIHY
POUŽITÁ SKLADBA: VŠECHNY ZA JEDNU
CREDITS

Text: Aňa Geislerová, Anna Bolavá, Bianca Bellová, Irena Hejdová, Josef Moník, Marek Epstein, Markéta Pilátová, Pavla Koucká, Petra Dvořáková a Petra Soukupová
Čte: Martina Hudečková, Jitka Ježková, Tomáš Hanák, Jan Maxián a Libor Hruška
Hudba: Adam Koller
Zvuk: Filip Slavík
Režie: Jan Drbohlav
© 2021 Euromedia

ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
ODKAZY NA WEBU