RŮZNÍ AUTOŘI: DNES JEŠTĚ NE


Dnes ještě ne FOLDERRadomír nemá pocit, že by mu v životě něco scházelo, dokud na šachovém fóru nepotká Jarmilu. Kdežto Milan je na tom přesně naopak – Gábinu sice miluje, ale jeden večer, ten dnešní večer by potřeboval strávit bez ní. Jarek by Annu a jejich dvě děti nejraději neopustil už ani na vteřinu – a nic by neměnil, zatímco rodinu Tomáše čeká úplně nový začátek a namísto života ve městě stará chalupa na venkově. Vypravěč povídky Markéty Pilátové nic měnit nehodlá, ale musí se při čekání na svou laçadoru obrní trpělivostí a také Věře se čekání vyplatí. Kamil jakožto vědec postupuje v milostném životě přísně exaktně, Zuzana překvapuje sama sebe a Viky si odmítá vybírat mezi Jerrym a Vaškem. Dnes ještě ne.

UKÁZKA Z KNIHY

Radomír neměl pocit, že by mu v životě něco scházelo. Naopak, sám byl se sebou naprosto spokojený a považoval se za úspěšného člověka.
Úspěšný člověk. Je vůbec možné určit, kdo v životě uspěl a kdo selhal? Jaká jsou měřítka úspěchu? Peníze, veřejné uznání, dům, auto? Nebo snad spokojený rodinný život, finanční zajištění a dovolené v exotických zemích?
Radomír měl svá vlastní kritéria. Alfou a omegou jeho definice úspěchu – kdyby se tedy někdy nějakou definici odhodlal promýšlet – byl klid.
Klid na práci – Radomír u svého počítače seděl soustředěně několik hodin denně a práce mu přinášela značný pocit uspokojení.
Klid na záliby, kterých měl značné množství a kterým se díky technickým vymoženostem mohl stejně jako práci věnovat v soukromí svého pokoje.
Cesta k úspěchu nebývá jednoduchá a i Radomír si úspěch a klid vybojoval. V uplynulých letech musel vyvinout velké úsilí a vystudovat. Zvládnout historické mluvnice jazyka rodného i těch cizích, načíst klasiky a proniknout gramatickými nástrahami francouzštiny a dánštiny, nacpat hlavu slovíčky, frázemi i reáliemi týkajícími se historie a geografie a stát se překladatelem. Ve Francii i v Dánsku strávil v rámci studia pár měsíců, při pohledu zpátky by řekl, že docela zajímavých a docela určitě užitečných, ale stačilo. Neměl nejmenší chuť si pobyt kdekoliv za hranicemi zopakovat.
Vlastně nejen za hranicemi země, nepotřeboval trávit čas ani za prahem svého bytu. Byl vděčný moderní době, že ho chrání před ruchem ulic, nenutí ho vyrážet každý den ven, zařadit se do městského provozu a v kanceláři či v pracovně strávit povinných osm či kolik hodin, dokud by ho hodinová ručička nevysvobodila a nepustila domů.
Zvláštní je, že mu kdysi takový život nevadil. Dokonce si během studií občas vyrazil ven s kamarády, s dívkou, se kterou zrovna chodil, zašel do kina nebo do hospody. Nic z toho mu teď nechybělo a neměl pocit, že by v životě o něco přicházel.
Na rozdíl od mámy. Ta jediná narušovala jeho klid a podsouvala mu znepokojivé vize. Nebo se o to spíš snažila. Radomírovi její slova jen proplouvala kolem uší, po chvilce je přestal vnímat, dál se zdvořile usmíval a občas dokonce přikývl, ale myšlenky mu dávno zapluly jinam. Proč by taky poslouchal, dobře věděl, co mu říká. Že by neměl tolik pracovat, že by neměl jen sedět u počítače a trávit tolik času ve svém pokoji. A po seznamu neměl následoval výčet toho, co by měl. Měl by vyrazit někam ven, do přírody nebo do kina, měl by mít kamarády a měl by si najít dívku, prostě by měl chodit mezi lidi a trochu se bavit.
Máma si stoupla do dveří jeho pokoje, občas dokonce vešla dovnitř a usadila se na ustlanou postel, což Radomírovi dost vadilo, ale mlčel, protože byt koneckonců mámě patřil a byla tu tedy víc doma než on, přestože svým dílem přispíval na nájem i domácnost. Mlčel a přikyvoval i proto, že měl mámu rád, a dost ho mrzelo, že si kvůli němu dělá starosti. Zbytečné starosti. Copak nevidí, že je šťastný? Že život, který vede, je právě takový, jaký mu po všech stránkách vyhovuje? Že jediné, co narušuje jeho klid a spokojenost, je pocit, který mu neustále podsouvá, pocit, že mámu zklamal?

CREDITS

Text: Alena Mornštajnová, Petra Soukupová, Petra Dvořáková, Bianca Bellová, Markéta Pilátová, Ondřej Neff, Marek Epstein, Jan Němec, Irena Hejdová
Čte: Martin Preiss, Radek Valenta, Martin Horský Krupa a Jitka Ježková
Hudba: Petr Hanzlík
Zvuk: Rostislav Koňařík
Režie: Jan Drbohlav
© 2022 Euromedia

ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
ODKAZY NA WEBU