JINDRA, JAROMÍR: LUCEMBURSKÁ SÁGA 9 – HROZBA TEMNÝCH ČASŮ

Zatímco Karel IV. očekává v Norimberku narození syna, do vesnic v okolí pražských měst se vkrádá strach, vyvolaný četnými nálezy mrtvých a zohavených žen. Podle všeobecného mínění je má na svědomí pekelný démon. Současně se zemí toulá záhadný prorok, jehož slova o brzkém konci světa si lidé vykládají tak, že je zbytečné všechno, co konají, a smysl má jen pokání. „Prorok“ je nabádá, aby opouštěli svou práci a opakovali jeho slova o všeobecném zmaru všude, kam přijdou. Z císařova pověření se po stopách vraždící stvůry i tajemného kazatele vydává Matouš Rozoumek. Podaří se mu odhalit příšeru i zvěstovatele temných časů?

UKÁZKA Z KNIHY

Slunce se pomalu blížilo na poledne, když se Matoušova družina konečně vyhrabala ven. Včera to U Propitého groše protáhli dlouho do noci a pak vyspávali. Naštěstí není Ovenec daleko, snadno by tam došli i pěšky, ale k čemu mají koně?
Nechali je jít takřka krokem, nespěchali a každý se věnoval svým vlastním myšlenkám, na hony vzdáleným účelu jejich cesty. Zanedlouho poté, co vjeli do lesa, zaslechli z dáli údery datla hledajícího pod kůrou chutného červíka; co se ten pták nalopotí, než může něco sezobnout k obědu, zamyslel se nad jeho tlukotem Carlo. Stojí mu to za takovou námahu? Pak si představil nechutně vyhlížejícího červa a že by měl něco takového pozřít a rázem pocítil, jak mu žaludek nepříjemně poskočil, a kdyby nepřivřel oči, mohlo být hodně zle. Štěstí, že není datel.
Do datlova staccata vstoupila kukačka, podle všeho skrytá ve větvích jen kousek od cesty. Carlo rázem zapomněl na všechno kolem a začal odpočítávat, kolik let mu kukačka přisoudí. Osm. Cože, jenom osm? Vyděsilo ho to. Ale co, stejně je to pověra, řekl si a pak ho napadlo, že se jí ve skutečnosti vůbec nezeptal, co mu odkukává. Je proto docela dobře možné, že mu neprorokovala, jak dlouho bude žít, ale kolik bude mít dětí. Tak je to! Osm, to je docela hodně, ale zná ve Vlčevsi několik rodin, které jich mají deset i dvanáct. Vzpomněl na Jitku a vmžiku mu zahořely tváře, jak se mu z hlubin vzpomínek vynořily hříšné myšlenky spojené s jejím tělem a vším, co se s ním dá příjemného dělat.
Spěšně se po očku podíval po svých společnících v obavách, zda netuší, nač myslí. Matouš jel dobře o koňskou délku před ním a Vojtěch zkoušel napodobit kukačku, takže je nejspíš všechno v pořádku. Jitka se ve stejné chvíli rozplynula a na její místo nastoupila nešťastná neznámá dívka Zuzana. Tak to jsem si tedy pomohl, řekl si v duchu; co že o ní povídal ten člověk z hradní posádky? Že to prý uměla jako snad žádná jiná… Líp, nebo hůř než Jitka? To je to, Carlo neměl s kým srovnávat, Jitka byla jeho první a jediná. Je to tak správné, uzavřel tuhle část svých myšlenek – a bylo to právě včas, protože to se už před nimi objevilo pár chalup shloučených kolem kostela sv. Gotharda, spíš poněkud větší kaple. Tak tohle je ves Ovenec.
Příjezd tří mužů na koních nemohl nikomu ujít tím spíše, že skoro každý trávil svůj čas venku; je hezky, slunce příjemně hřeje, nač se dusit pod střechou, kde je navíc tak málo světla, že není kloudně vidět na práci. Bůh proto stvořil slunce, aby lidé nemuseli dělat nic potmě.
Matouš seskočil jako první, jeho průvodci ho následovali. Přešel k nejbližšímu muži a neuniklo mu, jak se ostatní vesničané začali pokradmu přibližovat, aby jim neuniklo, co chtějí ti cizí muži, ve srovnání s nimi bohatě oblečení.
„Jsme tu z rozhodnutí římského císaře,“ řekl Matouš, ale dál se nedostal.

CREDITS

Text: Jaromír Jindra
Čte: Radek Valenta
Hudba: Štěpán Škoch
Zvuk: Vladimír Srb
Režie: Jan Drbohlav
© 2026 Euromedia

ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
ODKAZY NA WEBU
  • Koupit audioknihu Hrozba temných časů (download, luxor.cz)
  • Koupit audioknihu Hrozba temných časů (download, audiolibrix.com)
  • Koupit audioknihu Hrozba temných časů (download, audioteka.com)