JINDRA, JAROMÍR: LUCEMBURSKÁ SÁGA 8 PROKLETÉ DĚDICTVÍ

Zatímco Karel IV. neustále doufá, že mu Anna Svídnická dá vytouženého dědice, velitel jeho osobní ochranné družiny Karel Rozoumek se chystá vzdát svého postavení u císařského dvora. Jeho žena Barborka se totiž záhadně ztratila i s dítětem v blízkosti Křivoklátu, kde vyrůstala od dětství, a on doufá, že zjistí, co se s ní stalo. Pátrání se ujme Matouš Rozoumek, který chce, aby si jeho syn udržel své výjimečné místo po boku Lucemburka. Starosti má ale také císař Karel IV., který by rád odkázal budoucímu synovi nejen prosperující Čechy, ale také silnou Svatou říši římskou. Naráží však na odpor panstva, sledujícího vlastní mocenské cíle. Také jeho bratr Václav, vládnoucí v Lucembursku, nesnadno prosazuje své nároky na „prokleté dědictví“ Brabantska. Karel IV. se tady poprvé setkává se silnou opozicí měst, bohatnoucích na mezinárodním obchodu a rozvíjejícím se textilním průmyslu.

UKÁZKA Z KNIHY

Když otevřela oči, všude kolem panovala hluboká tma. Zkusila se posadit. Cítila se rozlámaná, jako by měla tělo poslepované z různých kousků, které k sobě nepatří a nikdy ani nepatřily. Chvíli jí trvalo, než si vzpomněla, co se stalo. Někdo ji unesl. Prachsprostě ji ukradl! Že si různí nenechavci přivlastňují cizí dobytčata, váček s groši nebo šaty, to chápala, třebaže to nepovažovala za správné a dobře věděla, že je to v rozporu s křesťanskou zásadou Nepokradeš. Až do té chvíle ji nenapadlo, že by se mohli krást také lidé. Netušila, kdo, proč ani kam ji odtáhl proti její vůli. Dotkla se rukou čela v marné snaze zastavit bolestivou závrať, jež se jí šířila hlavou a nutila ji k dávení. Nepomohlo to.
Zatímco se kolem ní šířil nepříjemný ostrý pach zvratků, pocítila mírnou úlevu. Věděla, že je to jen dočasný pocit a závrať se po nějakém čase znovu vrátí, snad jen s menší intenzitou. První útok obvykle bývá nejsilnější. Opatrně se znovu uložila, schoulila se do klubíčka, přitiskla obě ruce na břicho, zavřela oči a zkusila myslet na něco jiného, než je bolest hlavy svazující činnost celého těla.
Nic povzbudivého k uvažování nenašla. Snad by pomohla nějaká dávná vzpomínka? Hledala však marně, všechny, které si dokázala vybavit, končily špatně. Nic, co kdy udělala, dokonce ani její láska, nedopadlo dobře, třebaže ona toužila, aby to bylo dobré. Může se někde nahromadit tolik smůly, jako jí má ona? To asi sotva! Tiše se rozplakala. Spolu s každou slzou se propadala do sebelítosti.
A pak se ve všeobjímajícím tichu ozval kradmý šramot. Zaposlouchala se, zda se zvuk bude opakovat. Chvíli se nedělo nic, ale pak se ozval znovu, blíž. Podvědomě vycítila že jí hrozí nějaké neznámé nebezpečí. Je v pasti, nemůže se mu tedy nijak postavit. Ocitla se v roli odsouzence čekajícího na smrt a odpočítávajícího kroky kata, jenž si pro něj přichází.
Ano, teď už věděla přesně, co ty zvuky znamenají. Jsou to kroky. Těžké mužské kroky. Zastavily se přede dveřmi do její komory. Vzápětí se vrata prudce rozletěla a v nich se objevilo světlo lojového kahánku, za nímž se skrývala tvář člověka, který chtěl zůstat nepoznán. Plamínek nepokojně poskočil závanem vzduchu nebo vlivem zrychleného dechu toho, kdo jej nesl, a postava se začala blížit k jejímu lůžku.
„Tady je ale smrad!“ ozvalo se pohrdavě. „Poblila ses, co?“ Zdálo se, jako by toho neznámého člověka potěšilo, co se jí přihodilo.
Ruka se světlem učinila pohyb stranou a tam ho převzala jiná paže. Znamená to, že k ní vtrhlo více mužů. Co od ní chtějí? Snad ne… hrůzou se jí zastavil dech. Sotvaže se ten, co promluvil, nad ni sklonil a začal jí šmátrat po těle, poznala že její podvědomí zhodnotilo budoucí událost správně. Chce její tělo.

CREDITS

Text: Jaromír Jindra
Čte: Radek Valenta
Hudba: Štěpán Škoch
Zvuk: Vladimír Srb
Režie: Jan Drbohlav
© 2025 Euromedia

ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
ODKAZY NA WEBU
  • Koupit audioknihu Prokleté dědictví (download, luxor.cz)
  • Koupit audioknihu Prokleté dědictví (download, audiolibrix.com)
  • Koupit audioknihu Prokleté dědictví (download, audioteka.com)