MAYNE, ANDREW: BLACKWOODOVÁ 1 – VRAH ANDĚLŮ
Audio player with visualization
Jessica Blackwoodová doufá, že její kariéra iluzionistky už je minulostí… Jenže vrah se zdánlivě nadpřirozenými schopnostmi ji donutí znovu si všechny triky a kouzla připomenout! Na hřbitově je nalezena mrtvola dívky. Plazí se z hrobu, jako by se pokoušela vyhrabat ze země. Tvář má podivně znetvořenou. A rakev, ve které ležela, byla původně zapečetěná. Vyšetřovatelé se s podivným případem obrátí právě na agentku FBI Jessicu Blackwoodovou, která pochází z rodiny iluzionistů. Od rodinné tradice se sice snaží co nejvíc odstřihnout, ale policistům nedokáže říct ne. Její schopnost prohlédnout jakýkoliv trik a najít realistické vysvětlení, jsou jediná šance, jak chytit vraha, který možná ani není člověk…
UKÁZKA Z KNIHY
Vražda je tím posledním, co by se mi honilo hlavou, když v dětské nemocnici sleduju, jak Elsie vezme do růžové pěstičky červený pěnový míček a zmáčkne ho. Samou námahou jí na ruce zrudnou jizvy, ale bolest ani nevnímá. Když dlaň zase rozevře, objeví se velké červené míčky hned dva a málem spadnou na zem. Holčičce se rozzáří oči a na rtech jí zahraje úsměv. Z tvářičky zpola potažené voskovitou pletí, v níž se dosud hojí kožní štěpy, srší miliony megawattů energie.
Tenhle trik mě naučil děda. Byl vůbec první, který mi předvedl. Stáli jsme tehdy vedle jeviště a sledovali, jak můj táta baví zpola zaplněný sál v nějakém zapadlém městečku na Středozápadě. Vzpomínám si, jak děda v potemnělém zákulisí se žhnoucím doutníkem v puse něco mručel a kroutil hlavou. Byl to habán pokročilého věku s šedivým knírkem filmového milovníka ze čtyřicátých let a vlasy ulízanými na pěšinku, za každých okolností ve skvěle padnoucím obleku a s šátkem na krku, i když před publikem zrovna nevystupoval on, ale jeho syn.
„Ten nešika má snad obě ruce levé.“ Podíval se na mě a pak z kapsy saka vytáhl červené pěnové míčky. „I ty bys to zvládla líp než tamto trdlo.“
Dívala jsem se a učila se. Bylo mi pět.
Když se mi oba míčky objevily v druhé ruce, pohladil mě děda po hlavě. Nadšeně jsem se na něj zazubila. Před spaním jsem potmě pilně trénovala.
Vysloužila jsem si od něj upřímný úsměv, což byla vzácnost. „Jde ti to. Škoda že na malou kouzelnici není žádné publikum zvědavé.“
CREDITS
Text: Andrew Mayne
Čte: Jana Stryková
Hudba: Petr Hanzlík
Zvuk: Martin Kuhn
Režie: Jan Drbohlav
© 2022 Euromedia
ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
- Mayne, Andrew: Blackwoodová 1 – Vrah andělů
- Mayne, Andrew: Blackwoodová 2 – Jméno ďábla
- Mayne, Andrew: Cray 2 – Hračkář
- Mayne, Andrew: Cray 4 – Temný vzorec
- Mayne, Andrew: McPhersonová 1 – Dívka pod hladinou
- Mayne, Andrew: McPhersonová 2 – Černý korál
- Mayne, Andrew: McPhersonová 3 – Námořní bouře