MAYNE, ANDREW: CRAY 4 – TEMNÝ VZOREC
Audio player with visualization
Doktor Theo Cray je proslulý tím, že za použití matematických metod dokáže vypátrat sériové vrahy. Jenže pak je vystaven působení patogenu ovlivňujícímu mozkovou činnost a vědomí, že má v těle virus, který z něj samotného může udělat zabijáka, mu zničí pověst i vyšetřování a on začne pochybovat o vlastní příčetnosti. Aby zachránil nevinné životy i sám sebe, sleduje Cray každé nové vodítko v případu vyšinuté zdravotní sestry, přestože pomalu ztrácí kontakt s realitou. Pokud má však dopadnout chameleonskou vražedkyni, musí čelit vlastní temné stránce, protože pouze v nebezpečných stínech najde to, co se snaží ulovit. A pro Craye je výprava nezaložená na výpočtech, ale pouze na intuici, tím nejděsivějším podnikem v jeho životě…
UKÁZKA Z KNIHY
„Pan doktor Cray?“ zeptal se Reddis ze dveří. Moje přítelkyně Jillian byla právě ve své pekárně s kavárnou a snažila se vypořádat s přívalem dětských baseballových týmů, který o cupcakových sobotách nastával pravidelně.
„Ano?“ opáčil jsem, zadíval se na jeho uniformu a zkusil hádat, jestli mi vzápětí podá soudní obsílku.
„Potřebují vás na místě dopadu.“
„Na místě dopadu?“ Sice jsem slyšel z dálky sirény, ale nespojil jsem si to s ničím, co by souviselo s mým světem.
„Ten tryskáč West Airu? Spadl před hodinou.“ Všiml si mého nechápavého výrazu. „Několik mil odsud. Jste na seznamu.“
„Na jakém seznamu?“ Podle mých zkušeností existovaly dobré seznamy a špatné seznamy. Vědomí, že jsem na seznamu souvisejícím s pádem letadla mi dvakrát dobré nepřipadalo. V hlavě se mi zběsile honily myšlenky a pak jsem pomyslel na Jillian. „Kde přesně se zřítilo?“
„V Sage Brooku.“
Vydechl jsem úlevou. To bylo přesně opačným směrem než Jillian.
„Pilot to posadil do přírodní rezervace. Nikdo nebyl zraněn… pokud víme. A teď, kdybyste mohl jít se mnou…“
Ani jsem se nehnul. „Nejsem si jistý, jestli to chápu.“
„Poslala mě pro vás agentka Lowellová z Ministerstva vnitřní bezpečnosti.“
Žádnou Lovellovou z MVB neznám. „Proč?“
Reddis pokrčil rameny. Působilo to docela upřímně. „Jenom mi řekli, že vás mám přivézt do zabezpečeného prostoru.“
Dobrá, trochu se mi ulevilo. Kdyby řekl na policejní stanici nebo do ústředí MVB, očekával bych, že mě zatknou. Ale stejně jsem váhal.
Reddis se na mě chvíli udiveně díval. „Vy jste vážně neviděl zprávy?“
„Ne.“
„Všechna letiště v zemi jsou teď zavřená. Nelétá se,“ vysvětlil. Podíval se stranou, jako by si ověřoval, že jsme sami, a tišším hlasem dodal: „Oni si myslí, že by mohlo jít o součást teroristického útoku. Velkého.“
Když jsme ode mě odjížděli, pročetl jsem si zprávy v telefonu, a zatímco se Reddis se zapnutým majákem řítil ulicemi, vyptával jsem se ho na podrobnosti. Nevěděl o moc víc než to, co bylo k vidění na stanicích CNN a Fox a ke čtení na twitteru: víc dohadů ne faktů.
CREDITS
Text: Andrew Mayne
Čte: Zdeněk Velen
Hudba: Jan Titlbach
Zvuk: Filip Slavík
Režie: Jan Drbohlav
© 2020 Euromedia
ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
- Mayne, Andrew: Blackwoodová 1 – Vrah andělů
- Mayne, Andrew: Blackwoodová 2 – Jméno ďábla
- Mayne, Andrew: Cray 2 – Hračkář
- Mayne, Andrew: Cray 4 – Temný vzorec
- Mayne, Andrew: McPhersonová 1 – Dívka pod hladinou
- Mayne, Andrew: McPhersonová 2 – Černý korál
- Mayne, Andrew: McPhersonová 3 – Námořní bouře