MAYNE, ANDREW: MCPHERSONOVÁ 2 – ČERNÝ KORÁL

Audio player with visualization


Černý korál FOLDERKdyž začne floridská policejní potápěčka rozplétat dávno odložený případ obestřený tajemstvím, netuší, že tím vypudí z úkrytu mnohonásobného vraha… Sloan McPhersonová, vyšetřovatelka z Programu podvodního pátrání, objeví na dně kalného floridského jezírka starou dodávku. V útrobách vozu se nacházejí mrtvoly čtveřice mladých lidí, kteří před třiceti lety zmizeli po návštěvě rockového koncertu. Úřady se domnívají, že šlo o tragickou nehodu, Sloan je ovšem přesvědčená, že se stali obětí vraždy – a důkazy navíc ukazují na dlouhý řetězec neobjasněných zmizení po celé Floridě. Stopu po stopě Sloan prohledává teplé temné vody, kde loví přirození predátoři, přitom ovšem ví, že ten ze všech nejnebezpečnější dosud číhá kdesi v skrytu nad hladinou…

UKÁZKA Z KNIHY

Všichni se na mě divně koukají.
Když jsem přijela na místo nehody, všechny oči i baterky se upíraly na jezírko, kam střemhlav zahučelo auto, které prorazilo svodidla a vyletělo ze silnice. Teď na mě policajti, hasiči i záchranáři čumí, jako bych se měla stát královnou maturiťáku a přitom ze mě kapala prasečí krev. Strážník floridské dálniční policie, který ke mně míří, se tváří tak pochmurně, až si začínám myslet, že veřejné ponížení by bylo možná lepší než to, co se mi chystá oznámit.
Na okamžik se mě zmocní panika, jakou občas zažívám, když dorazím na místo neštěstí a dostanu strach, že by obličej pod plachtou mohl patřit mé dceři Jackie, mému příteli anebo někomu jinému, koho mám ráda.
Když mi ale zavolali, nechala jsem Jackie i Runa doma na hausbótu. Samozřejmě mám i další příbuzné. Moji synovci už začínají řídit a naneštěstí podědili naše divoké mcphersonovské geny, které bráchovi zanedlouho určitě mockrát způsobí bolehlav.
„Inspektorka McPhersonová?“ zeptá se desátník Finick.
„Ano?“ odpovím a rozhlížím se po okolí. Při kraji jezírka parkuje sanitka. Na vozovce u zohýbaných svodidel čekají tři hlídkové vozy a hasičské auto. V trávě jsou vyryté stopy pneumatik vedoucí ke skalnatému náspu a vodní ploše pod ním.
Deset metrů od břehu zahlédnu matnou zář koncového světla utopeného vozidla. Jak se sakra dostalo tak daleko?
„Do vody to auto spadlo před půlhodinou. Jedné z obětí se povedlo doplavat na břeh. Druhá osoba uvízla v kabině, zřejmě už nežije.“
Uháním ke kufru svého SUV a beru si potápěčskou výstroj. „Zřejmě?“ prohodím ke strážníkovi, který jde za mnou.
„Záchranářům se nepodařilo dostat blíž.“
Při okraji jezírka zahlédnu oranžový člun, který se používá pro záchranu tonoucích. Sedí v něm dva chlapi a tyčemi píchají do vody. To je divné.
„Už se tam dolů někdo ponořil?“ ptám se.
„Potápěčka na drátě jste vy. Kde máte parťáka?“
„Ještě jsme nikoho nepřijali.“ Přes kraťasy a triko si natáhnu neopren a zapnu ho. „Takže potřebujete, abych se mrkla do toho auta a zajistila mrtvolu?“

CREDITS

Text: Andrew Mayne
Čte: Barbora Kodetová
Hudba: Pavel Holý
Zvuk: Filip Slavík
Režie: Jan Drbohlav
© 2022 Euromedia

ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
ODKAZY NA WEBU