BÖRJLINDOVI, CILLA & ROLF: RÖNNINGOVÁ & STILTON 4 – STÁLE VLÁDNE MRÁZ

Audio player with visualization


Stále vládne mráz FOLDERČtvrtý případ z pera švédské autorské dvojice je mrazivější než kdy dříve. – Jedné noci nalezne bezdomovkyně Muriel v centru Stockholmu na vyhublé a plačící mladé děvče. Jmenuje se Folami a podobně jako řada podobných dětí sem i ona přišla na vlastní pěst, úplně sama. Muriel ji odvede na místo, kde přechodně bydlí, ale po nebezpečném incidentu se tam už neodváží zůstat. Proto požádá o pomoc bývalého policistu a bezdomovce Toma Stiltona. Tou dobou je na venkově nalezeno tělo zavražděného chlapce s podříznutým krkem. Komisařka Olsäterová s vyšetřovatelkou Rönningovou se brzy dostanou na stopu rumunské zločinecké organizace a zjistí, že osud Folami je se zavražděným chlapcem spojen…

UKÁZKA Z KNIHY

Minule stála příliš blízko a na bílé plátěné kalhoty se jí dostalo několik nepříjemných krvavých cákanců, dnes v noci se postavila dál. Vzduch kolem ní byl prosycený nejen vůněmi cizokrajných rostlin a koření, ale i pachy. Krve, terpentýnu, cigaretového kouře a kyselého potu. Zvykla si. V sále bylo plno a větrat se dalo jen úzkými dveřmi do uličky, ale ty byly zavřené. Dovnitř se vměstnalo téměř padesát lidí, kteří stáli namačkaní kolem ringu, žádný div, že byl cítit hlavně jejich osobní odér.
Okolo ní samotné se šířila slabá vůně přírodního mýdla.
Muži v sále, byli to kromě ní totiž pouze muži, byli oblečení skoro všichni stejně. Měli nažloutlé kalhoty a tenké bílé nátělníky, ti starší si kolem krku uvázali červenomodrý šátek. Řada z nich měla na hlavách bílé klobouky s úzkou krempou a v rukou lahve, ze kterých si přihýbali. Hnědá domácí pálenka. Nabídky od mužů vedle sebe slušně odmítla. Pokaždé na ni mrkli, usmáli se a vycenili špatné zuby.
A lokli si sami.
Trošku se natáhla. I tak byla vyšší než většina v sále, ale když si stoupla na špičky, viděla až dopředu dolů. Teď zahlédla prvního kohouta. Podle ručně psané cedulky, kterou zvedl jeho majitel, se jmenoval Black Killer. Velký černý kohout s pyšným hřebínkem a silným rudým pruhem peří. Pustili ho do kruhové arény. Doprovázela ho kakofonie hlasů, v jazycích, které už poznávala. Samozřejmě v tagalštině, ale i v místních zpěvavých nářečích, jako je cebuánština a bikol.
Teď dolů pustili i druhého kohouta, pojmenovaného Red Alert. Stejně velkého, stejně sebejistého, jako byl ten první, stejně barevného a bojechtivého. Ve žlutém světle se na kohoutích běhácích zableskly dlouhé ostruhy se špičatými konci. Viděla, že kolem ringu putují z ruky do ruky bankovky, a věděla, že někteří budou dnes v noci o něco méně chudí a jiní to utopí v hnědé pálence.
Ona si už vsadila na kohouta jménem Red Alert.
Nebyla to dobrá sázka.
Kohouti, ponechaní sobě napospas, se několik vteřin točili jeden kolem druhého, pohybovali se v kruzích, udržovali si odstup, čepýřili se, aby jeden na druhého udělali dojem nebo se vystrašili, a najednou vyrazili do útoku. Oba současně. V tu chvíli nebylo možné jednoho kohouta rozeznat od druhého, po zemi se kolem dokola hnala mohutná, vířivá bouře peří a svištících ostruh a vzduch se plnil vyklovnutými brky a cákanci krve. Diváci řvali.
A pak byl konec.
U nízkého, drsného dřevěného kraje arény ležel na zádech Red Alert, jeho potrhané tělo se otřásalo a krvácelo, jednou nohou tloukl o zem. Sál zaplnil ochraptělý řev. Těžko poznávala, co z toho je výraz radosti a co nechutná nadávka. Ale z úšklebků na tvářích některých mužů bylo jasné, na koho si vsadili.

CREDITS

Text: Cilla & Rolf Börjlindovi
Čte: Martin Stránský a Anita Krausová
Hudba: Bartoloměj Škoch
Zvuk: Kate Hamsíková & Štěpán Škoch
Režie: Jan Drbohlav
© 2022 Euromedia

ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
ODKAZY NA WEBU