BÖRJLINDOVI, CILLA & ROLF: RÖNNINGOVÁ & STILTON 5 – GANGRÉNA

Audio player with visualization


Gangréna FOLDERPo thajské řece pádluje v primitivní kánoi bývalý policista a bezdomovec Tom Stilton. V kapse má fotografii neznámého muže a jméno ztraceného parníku. Míří do Zlatého trojúhelníku, aby zde pátral po temném tajemství – a doufá, že tato cesta mu také pomůže smířit se zločinem, který nedávno spáchal.
Ve stejnou dobu dostane Olivia Rönningová speciální úkol. Před časem při výbuchu auta zahynula rodina stockholmské státní zástupkyně a tento zločin otřásl celým Švédskem. Pachatel je dopaden a usvědčen. Přesto se Olivia spojí s penzionovanou kriminální komisařkou Mette Olsäterovou, protože se domnívá, že zde došlo ke skandálnímu justičnímu omylu, a chce znovu otevřít vyšetřování. Vyšetřování, které ji dovede do světa sexuálního násilí a mužů, kteří jsou schopni udělat cokoli, aby si udrželi svou moc.
Gangréna je pátá kniha z úspěšné série severských thrillerů s Tomem Stiltonem a Olivií Rönningovou.

UKÁZKA Z KNIHY

Mráz a sníh jako obvykle obyvatele Stockholmu nečekaně překvapily. „Co to, ksakru, je? Uprostřed zimy!“ Během pár hodin byla ledovka a na příjezdech do města se utvořily kilometrové fronty, lidé vystupovali z aut a dávali se na pochod. Sypající se sníh blokoval víc a víc ulic, dokonce i v centru, a ve zprávách se objevovaly katastrofické titulky. „Nejhorší zima v historii!“ Počátek historie podle médií často spadal jen několik let do minulosti.
Každopádně sněžilo a mrzlo, v noci až ke dvaceti stupňům pod nulou, na benzinkách a v obchodech rozprodávali fridex a dřevo. Lidem, kteří se odvážili ven, praskaly rty a mráz je štípal do tváří.
Stejná situace byla i mimo hlavní město, v Gribbylundu v Täby.
V sedm hodin ráno 24. února dělal jeden sněžný pluh všechno pro to, aby špatně zaparkovaná auta proměnil v obrovská iglú. Příslušník ostrahy odpovídající za blízké obchodní středisko se pro zahřátí plácal do stehen a nadával, že si vyměnil směnu. Stařík, kterého do toho drsného pekla vyhnal kvůli své velké potřebě malý psíček, radši na jeho exkrementy nakopal sníh, protože kdyby vyndaval sáček, nejspíš by mu prsty ve sněhu zůstaly. Když odcházel z místa činu, pod nohama mu křupalo, funěl a dech mu stoupal od úst jako sloup dýmu. Zahleděl se k vilové čtvrti a uviděl muže, jenž nakládal věci do kufru svého černého audi. Bylo zaparkované v garážovém stání se zapojenou šňůrou k předehřevu motoru. Sousedovi zamával, ale ten ho nespatřil.
Soused místo toho prošel brankou a otevřel schránku na dopisy. Ranní noviny ještě nepřišly. Člověk pro to musí mít za takových dní pochopení, pomyslel si a vrátil se k autu. Jmenoval se Kaj Brovall a chystal se s rodinou na lyže do Sälenu. On a manželka si vzali volno, aby mohli strávit týden s dcerou.
Bude to stát za to.
Všechno už bylo připravené na cestu a on chtěl odjet co možná nejrychleji. Když vezme v úvahu kritickou dopravní situaci, existovalo riziko, že se na hory ani nedostanou, a tak měl naspěch. Vešel do žlutě natřené dřevěné vily, aby manželku a dceru popohnal. Hlavně dceru, žena byla oblečená a přichystaná, jen chtěla vyřídit poslední e-maily, ale dcera Ida byla tvrdší oříšek. Bylo jí šestnáct, měla tempo lidí toho věku a stejně vnímala i čas. „Nejpozději v sedm musíme vyjet!“ znamenalo pro otce, že se vyjíždí v sedm, ale pro ni to znamenalo něco jiného. Sedm byl určitý cíl, doba, kdy by bylo vhodné se pohnout. Když Kaj vešel do jejího pokoje, byla stále ještě oblečená jen napůl, a navíc si facetimovala s přítelem Sebastianem.
„Už jdu, tati!“
Ida si povzdechla a na slovo jdu položila důraz, aby Kajovi došlo, jak trapný s tím věčným popoháněním je. Zaťal zuby a vyrazil k pracovně.

CREDITS

Text: Cilla & Rolf Börjlindovi
Čte: Martin Stránský a Anita Krausová
Hudba: Bartoloměj Škoch
Zvuk: Kate Hamsíková & Štěpán Škoch
Režie: Jan Drbohlav
© 2023 Euromedia

ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
ODKAZY NA WEBU