MAYNE, ANDREW: MCPHERSONOVÁ 3 – NÁMOŘNÍ BOUŘE

UKÁZKA Z KNIHY
Jakmile sestoupím pod schody, přirazí mě voda k přepážce. Zapřu se, sevřu zábradlí a rozhlédnu se kolem dokola. Svítidla v chodbě, uzavřená do vodotěsných krytů, stále září, ovšem voda je kalná a něčím znečištěná, zřejmě naftou.
Pánbůh s námi, jestli se protrhnou palivové nádrže a celý náš ekosystém zaplaví statisíce litrů motorové nafty. Nejradši bych se vrátila na hladinu a brnkla tátovi, ať povolá na pomoc svoje přátele, kteří se specializují na odstraňování následků ropných havárií.
Zhluboka se nadechnu, abych se zklidnila. Jednu pohromu po druhé. Tyhle novější lodě už jsou konstruované tak, aby se nebezpečí podobného scénáře minimalizovalo. Žádná plavební společnost ani její pojišťovna nemíní podstupovat riziko mnohamiliardových výloh na likvidaci škod.
Samozřejmě však žádná plavební ani loďařská firma nečekala, že tuhle loď potká to, co ji potkalo. Moře snů vypadá, jako by prošlo válkou.
Soustřeď se, Sloan. Najdi lidi z posádky. Dostaň je do bezpečí. Udělej, co můžeš, a zbytek přenech Neptunovi.
Proud, který se valí chodbou, se přelévá tam a zpátky, takže s Hughesem místo plavání ručkujeme. Krůček po krůčku postupujeme ke kajutě, kde by měli být podle muže z personálu uvěznění jeho přátelé.
Hughes se zastaví u kovových dveří a okénkem nakoukne dovnitř. Pak se na mě otočí a ukáže rukou. Našli jsme uvězněnou posádku.
Přitáhnu se blíž. Z velína na nás kouká nějaký člověk. Spolu s ním jsou uvnitř další čtyři. Musíme tudíž vykoumat, jak odtamtud celou tuhle pětici dostat na hořejší palubu.
Vypadají vystrašeně, ale nepanikaří, přestože se do místnosti protrženou přepážkou valí voda. Muž se nám snaží něco říct. Opakuje to pořád dokola.
Jeden z kolegů ho odstrčí a přiloží ke sklu displej svého mobilu.
Vyťukal na něj: dveře nejdou otevřít.
Hughes zkouší lomcovat klikou. Dveře se ani nehnou. Možná je shora i zdola zablokovaly mechanismy, spuštěné tím, co se tady odehrálo, načež u nich došlo k poruše.
Sehnu se ke spodní části dveří, abych ji důkladněji prozkoumala, a odhalím pravý důvod, proč nejdou normálně otevřít. Dole se z nějakého důvodu zdeformovala podlahová deska a ohnula zárubeň. Nejspíš to bude strukturální průvodní jev exploze. Podobné zvláštnosti se občas stávají. Polovina domu padne za oběť demolici, a na háčcích z druhé strany dál visí starožitný porcelán.
Do vysílačky v masce řeknu Hughesovi: „Máme problém. Ohnula se futra. Dveře se ani nehnou.“
Potopí se za mnou, a než se chytí kliky nad sebou, proud ho málem odnese pryč. Přejede dlaní po zohýbaném kovu a zakroutí hlavou.
V duchu už propočítávám, kolik vzduchu těm chlapům zbývá, než seženeme patřičnou potápěčskou výbavu. Vyčítám si, že na lodi nemáme podvodní autogen, a připisuju si ho na pomyslný seznam věcí, které bychom mít měli, jenže to těm lidem v danou chvíli ani trochu nepomůže.
CREDITS
Text: Andrew Mayne
Čte: Barbora Kodetová
Hudba: Pavel Holý
Zvuk: Jakub Jedlička
Režie: Jan Drbohlav
© 2023 Euromedia
ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
- Mayne, Andrew: Blackwoodová 1 – Vrah andělů
- Mayne, Andrew: Blackwoodová 2 – Jméno ďábla
- Mayne, Andrew: Blackwoodová 3 – Pád do temnoty
- Mayne, Andrew: Cray 2 – Hračkář
- Mayne, Andrew: Cray 4 – Temný vzorec
- Mayne, Andrew: Cray & Blackwoodová 1 – Génius zločinu
- Mayne, Andrew: McPhersonová 1 – Dívka pod hladinou
- Mayne, Andrew: McPhersonová 2 – Černý korál
- Mayne, Andrew: McPhersonová 3 – Námořní bouře