BÖRJLINDOVI, CILLA & ROLF: RÖNNINGOVÁ & STILTON 3 – ČERNÝ ÚSVIT


Černý úsvit FOLDERDalší případ Olivie Rönningové a Toma Stiltona. Na pískovišti u domu v jižním Švédsku je zavražděna malá holčička, která se do Švédska dostala adopcí. Děsivý a nepochopitelný čin se nedaří objasnit a brzy se ve Stockholmu objeví další mrtvé dítě, chlapec Aram. Obě děti byly zabity stejným způsobem. Vraha se nedaří vypátrat a nikdo neví, kdy a kde udeří znovu. Tým vyšetřovatelů pracuje s verzí rasového motivu a objevují se souvislosti, které tuto teorii podporují, ale potom vyšetřování nabere nečekaný směr, sahající daleko do minulosti…

UKÁZKA Z KNIHY

Barman si čtveřici mužů změřil hned po jejich příchodu, a to způsobem, kterým zkušený barman hodnotí své hosty. Zvlášť když se něčím odlišují.
Tito čtyři se odlišovali.
Ne oblečením, to bylo veskrze bezchybné, tmavé obleky, bílé košile a kravaty. Barman si podvědomě všiml něčeho jiného.
Možná jejich stejnorodosti, muži se přesouvali jakoby v určité formaci, jeden těsně vedle druhého, stejnými, kontrolovanými pohyby. Tajní policisté? napadlo ho. Snad, všichni byli ostříhaní nakrátko, všichni vypadali velmi švédsky.
Čtveřice zmizela v jednom zadním boxu.
Bylo krátce po deváté a v baru seděli návštěvníci jen tu a tam, jejich tiché rozhovory tlumila hbitá hra zdejšího pianisty. Nikdo nezvyšoval hlas, na každou další objednávku číšníka upozorňovali pouze zvednutím ukazováku, nálada tu panovala jako ve většině hotelových barů: anonymní.
Venku poprchávalo.
Barman zachytil pohled vytáhlého číšníka a pokynul hlavou směrem k boxu. Číšník maličko přikývl, neměl rád, když mu někdo rozkazuje, plac byl jeho doména, po příchodu hostů se rozhodoval on, kdy k nim přistoupí. Prsty si přejel po zlatém kroužku v uchu a k boxu se vydal šouravým krokem, jako by tím směrem šel jen náhodou. Pár metrů od skupiny mužů vytáhl malý zapalovač, škrtl a plamen přenesl na svíčku se stínítkem na jejich stole.
„Co vám mohu nabídnout?“ zeptal se.
Nepromluvil tónem, kterým se uměl nejlépe vlichotit. Nejednalo se o hosty, kteří by s ním chtěli konverzovat, vůbec se o něj nezajímali.
Kromě toho, že jim poslouží jako dodavatel tvrdého alkoholu.
„Čtyři whisky bez ledu, Glenfiddich.“
Objednávku učinil jeden z mužů vzadu. Číšník vteřinku zvažoval, zda se nezeptat na objem panáků, nebo jim přinést běžné velké.
„Přejete si buráky?“ zeptal se místo toho.
„Ne.“
Číšník se takřka neznatelně uklonil a otočil se k baru. Muži v boxu se za ním dívali.
„Buzna,“ řekl jeden z nich.
Ostatní jeho komentář nijak nerozvedli. Muž, který předtím objednával, vyndal čtyři bílé kousky papíru a rozložil je na stole před sebou. Jednou rukou s papírky pohyboval, jako by je míchal.
„Je na každém jméno?“
„Ano.“
Každý z nich si přitáhl svůj papírek k sobě, otočil ho a přečetl si slovo, které stálo uprostřed. Jeden po druhém pak kousky papíru spálili nad plamenem svíčky. Chvíli to trvalo, právě tak do doby, než se vrátil číšník s objednávkou. Postavil na stůl čtyři skleničky spolu s malými bílými ubrousky a znovu z boxu odešel.

CREDITS

Text: Cilla & Rolf Börjlindovi
Čte: Martin Stránský a Anita Krausová
Hudba: Bartoloměj Škoch
Zvuk: Kate Hamsíková & Štěpán Škoch
Režie: Jan Drbohlav
© 2022 Euromedia

ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
ODKAZY NA WEBU