QUINNOVÁ, JULIA: BRIDGERTONOVI 5 – S LÁSKOU, ELOISE

Ovdovělý sir Phillip potřebuje matku pro své děti a nejvhodnější mu připadá Eloise Bridgertonová. Domnívá se totiž, že je to prostá nenáročná dívka, a protože je v devětadvaceti letech stará panna, nejspíš jen zoufale čeká na nabídku k sňatku. Žena, která se objeví na jeho prahu, mu však vyrazí dech. Je nejenom krásná, ale také sebejistá, a pokud přestane mluvit na dostatečně dlouhou dobu, aby zavřela ústa, sir Phillip netouží po ničem jiném než ji políbit.

UKÁZKA Z KNIHY

„Věřil jste, že ještě někdy ucítíte na kůži něco takového, sire Phillipe?“
Phillip Crane nastavil obličej slunci, zavřel oči a vychutnával si teplo rozlévající se mu po pokožce. „Je to úžasné,“ zamumlal. „Nebo by bylo, kdyby nebyla tak zatracená zima.“
Miles Carter, jeho tajemník, se uchechtl. „Není taková zima. Letos jezero nezamrzlo. Jen na několika místech.“
Phillip se zdráhavě odvrátil od slunce a otevřel oči. „Přesto to není jaro.“
„Pokud toužíte po jaru, pane, měl byste nahlédnout do kalendáře.“
Phillip po něm vrhl kradmý pohled. „Platím vás snad za prostořekost?“
„Jistě. A velmi šlechetně.“
Phillip se v duchu usmál, zatímco se oba odmlčeli, aby si ještě chvíli užili sluníčka.
„Myslel jsem si, že vám podmračené počasí nevadí,“ prohodil Miles konverzačně, když se vydali k Phillipovu skleníku.
„Ne,“ utrousil Phillip, který vedle něj kráčel lehkou chůzí sportovce. „Ale to, že mi nevadí zatažená obloha, ještě neznamená, že nedávám přednost slunci.“ Na okamžik se zamyslel. „Zařiďte, aby dnes chůva Millsbyová vzala děti ven. Samozřejmě potřebují teplé kabáty, čepice, palčáky a tak podobně, ale měly by být trochu na slunci. Byly moc dlouho zavřené.“
„Jako my všichni,“ podotkl Miles.
Phillip se uchechtl. „Máte pravdu.“ Zadíval se ke skleníku. Pravděpodobně by se měl věnovat korespondenci, ale potřeboval ještě roztřídit nějaká semena a nebyl důvod, proč by se do pracovních záležitostí nemohl s Milesem pustit třeba za hodinu. „Běžte,“ vybídl svého společníka. „Najděte chůvu Millsbyovou. Do práce se můžeme vrhnout později. Stejně ten skleník nenávidíte.“
„V tuhle roční dobu se mi docela líbí,“ namítl Miles. „Je tam příjemné teplo.“
Phillip nadzvedl obočí a kývl k Romney Hall. „Chcete říct, že v sídle mých předků táhne?“
„Ve všech rodových sídlech je průvan.“
„To je pravda,“ zakřenil se Phillip. Měl Milese velmi rád. Najal ho před půl rokem, aby mu pomohl s horou papírů, které se mu během správy malého panství nahromadily. Miles byl pozoruhodný. Mladý, ovšem velmi schopný. A jeho suchý humor byl v domě, který zrovna neoplýval smíchem, nadmíru vítaný. Sloužící se s Phillipem neodvažovali žertovat a Marina…, ta se nesmála, ani si nikoho nedobírala.

CREDITS

Text: Julia Quinnová
Čte: Lucie Pernetová
Hudba: Pavel Holý
Zvuk: Anna Hokešová
Režie: Jan Drbohlav
© 2024 Euromedia

ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
ODKAZY NA WEBU
  • Koupit audioknihu S láskou, Eloise (CD, luxor.cz)
  • Koupit audioknihu S láskou, Eloise (download, audiolibrix.com)
  • Koupit audioknihu S láskou, Eloise (download, audioteka.com)