Vikomt, který mě miloval

QUINNOVÁ, JULIA: BRIDGERTONOVI 2 – VIKOMT, KTERÝ MĚ MILOVAL

Rok 1814 slibuje rušnou společenskou sezónu a vikomt Anthony Bridgerton má nejvyšší čas se oženit. Dokonce se už rozhodl, kterou z mladičkých debutantek si vybere – vyhlášenou krásku Edwinu Sheffieldovou. Jedinou překážkou je starší sestra jeho vyvolené, Kate – ta nejvšetečnější žena, jaká kdy poctila návštěvou londýnský ples. Tato troufalá intrikánka ho dohání k šílenství svým odhodláním překazit mu zásnuby, ale když Anthony zavře v noci oči, Kate ho stále víc pronásleduje v neuvěřitelně erotických snech… Vybral si vikomt za nevěstu tu správnou sestru? A co Kate? Dokáže toto rázné děvče ochránit před zpustlým ničemou Anthonym nejen sestru, ale i samu sebe? Zvlášť, když při každém setkání s ním pociťuje takový hněv a takovou touhu? Když se Anthonyho rty dotknou jejích, není si už jistá ničím…

UKÁZKA Z KNIHY

Anthony Bridgerton vždycky věděl, že zemře mladý. Ne ovšem jako dítě. Mladý Anthony neměl nikdy důvod uvažovat o vlastní smrtelnosti. Hned od prvních okamžiků na tomto světě ho čekalo báječné dětství.
Je sice pravda, že se stal dědicem starodávného a zámožného vikomtství, ale lord a lady Bridgertonovi se na rozdíl od většiny šlechtických párů milovali, takže v jeho narození neviděli oba ani tak příchod dědice, jako spíš vytouženého potomka.
A tak se nekonaly žádné dýchánky, večírky ani slavnosti kromě toho, že matka a otec v posvátné úctě zírali na svého čerstvě narozeného syna.
Bridgertonovi byli mladí rodiče – Edmundovi táhlo na dvacet a Violet právě oslavila osmnáctiny – ale byli citliví a milovali syna se zanícením a oddaností, v jejich společenských kruzích téměř nevídanými. Navzdory matčině zděšení trvala Violet na tom, že bude o chlapce pečovat sama, a Edmund nikdy nezastával převládající názor, že otcové by své děti neměli vidět ani slyšet. Brával tak nemluvně na dlouhé procházky v polích Kentu, vyprávěl o filozofii a poezii, ještě než mohlo vůbec porozumět slovům, a každý večer mu vyprávěl pohádky na dobrou noc.
Protože byli vikomt a komtesa tak mladí a zamilovaní, nikoho nepřekvapilo, že dva roky po Anthonym následoval další syn, pokřtěný Benedict. Edmund si okamžitě upravil denní rozvrh, a aby mohl chodit na vycházky s oběma syny, strávil týden ve stájích, kde se svým koželuhem sestrojil speciální nosítko. Mohl tak nosit Anthonyho na zádech a současně chovat Benedicta v náručí.
Procházeli se mezi poli a potůčky a otec jim povídal podivuhodné věci o nádherných květinách, jasně modré obloze, rytířích v lesklé zbroji a dívkách v nesnázích. Violet se smávala, když se vraceli celí utrmácení a opálení, a Edmund říkával: „Vidíte? Tady je naše děvče v úzkých. Rozhodně ji musíme zachránit.“ A Anthony se vrhl matce do náruče a s chichotáním přísahal, že ji spasí před drakem dštícím oheň, kterého viděli jen dvě míle odtud na cestě ve vesnici.
„Dvě míle odsud?“ Violet v předstírané hrůze zatajila dech. „Proboha, co bych si počala bez tří siláků, kteří se postarají o moje bezpečí?“
„Benedict je teprve děcko,“ odvětil Anthony.
„Ale vyroste,“ namítla a počechrala mu vlásky, „stejně jako jsi vyrostl ty. A ještě vyrosteš.“
Edmund se k dětem vždy choval se stejnou láskou a oddaností, ale pozdě v noci, když si Anthony tiskl k hrudi Bridgertonovy kapesní hodinky (které mu k osmým narozeninám věnoval otec, jenž je dostal ke stejné příležitosti zase od svého otce), rád si myslíval, že otcův vztah k němu je trochu výjimečnější. Ne že by ho otec víc miloval – v tu dobu byli Bridgertonovi sourozenci čtyři (Colin a Daphne přišli dost brzy za sebou) – a Anthony moc dobře věděl, že všechny děti jsou zahrnovány láskou.

QUINNOVÁ, JULIA: BRIDGERTONOVI 2 – VIKOMT, KTERÝ MĚ MILOVAL

UKÁZKA Z KNIHY

CREDITS

ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH

ODKAZY NA WEBU