Vévoda a já - Jan Drbohlav

QUINNOVÁ, JULIA: BRIDGERTONOVI 1 – VÉVODA A JÁ

Simon Basset, vévoda z Hastingsu, vymyslel plán, jak se zbavit všech dohazovačů a vdavekchtivých dívek ze společnosti. Předstírá náklonnost k půvabné Daphne Bridgertonové, mladší sestře svého přítele, s níž uzavře dohodu, že se jí bude naoko dvořit. Přestože nemá v úmyslu se oženit, na té dívce je něco, co mu zrychluje srdeční tep.
Daphne brzy zapomene, že jejich námluvy jsou pouhá přetvářka. Postupem času se do temperamentního šlechtice doopravdy zamiluje. Musí však za každou cenu zabránit tomu, aby jí pohledný vévoda, který se zapřisáhl, že zůstane navždy svobodný, nezlomil srdce.
Osudy hlavních hrdinů můžete nyní sledovat i ve velkolepě pojatém a doslova návykovém seriálu Bridgertonovi, který vysílá stanice Netflix.

UKÁZKA Z KNIHY

Narození Simona Arthura Henryho Fitzranulpha Basseta, hraběte Clyvedona, provázely bouřlivé oslavy. Kostelní zvony celé hodiny vyzváněly, ve skvostném zámku – domově novorozence – teklo proudem šampaňské a celá vesnice Clyvedon dostala od novopečeného otce mladého hraběte den volna, aby se zúčastnila hostiny.
„Tohle není jen tak obyčejné dítě,“ prohodil pekař ke kováři.
Simon Arthur Henry Fitzranulph Basset totiž neprožije život jako hrabě Clyvedon. To je pouze čestný titul. Simon Arthur Henry Fitzranulph Basset – nemluvně, které se pyšní více jmény, než může jakékoli dítě potřebovat – je dědicem jednoho z nejstarších a nejbohatších vévodství v Anglii. A jeho otec, devátý vévoda z Hastingsu, na tento okamžik čekal léta.
Zatímco stál v síni před manželčinou komnatou a v náručí choval vřískajícího kojence, srdce mu téměř puklo pýchou. Bylo mu něco přes čtyřicet a se závistí sledoval, jak jeho staří přátelé – všichni vévodové nebo hrabata – plodí dědice po dědici. Někteří se sice před narozením toužebně očekávaného syna museli smířit i s několika dcerami, ale nakonec všichni zajistili pokračování rodu a postarali se, aby jejich krev kolovala v žilách další generace anglické smetánky.
Ne však vévoda z Hastingsu. Přestože se jeho ženě podařilo během patnácti let manželství pětkrát otěhotnět, dítě donosila pouze dvakrát a obě novorozeňata se narodila mrtvá. Po pátém těhotenství, které skončilo krvavým potratem v pátém měsíci, je chirurgové i lékaři varovali, aby se už o dalšího potomka v žádném případě nepokoušeli. Život vévodkyně byl ohrožen. Byla velice křehká, slabá a možná, dodávali decentně, i moc stará. Vévoda se prostě bude muset smířit se skutečností, že vévodství nebude už nadále patřit rodině Bassetů.
Ale vévodkyně, bůh jí žehnej, si uvědomovala svou životní roli. Po šestiměsíčním regeneračním období otevřela spojovací dveře mezi oběma ložnicemi a vévoda započal další úsilí o zplození syna.
Za pět měsíců sdělila vévodkyně vévodovi, že čeká dítě. Jeho okamžitou euforii poněkud kalilo neochvějné rozhodnutí, že nic – zhola nic – její těhotenství nepřekazí. Od okamžiku, kdy vévodkyně zjistila, že se nedostavil její měsíční cyklus, byla upoutaná na lůžko. Každý den za ní chodil doktor a v polovině těhotenství najal vévoda vysoce váženého lékaře z Londýna a platil mu královský honorář, aby opustil svou praxi a přechodně se ubytoval v clyvedonském zámku.
Tentokrát vévoda nepromešká příležitost. Bude mít syna a vévodství zůstane v rukou Bassetů.

QUINNOVÁ, JULIA: BRIDGERTONOVI 1 – VÉVODA A JÁ

UKÁZKA Z KNIHY

CREDITS

ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH

ODKAZY NA WEBU