VIEWEGH, MICHAL: POVÍDKY O NELÁSCE
Audio player with visualization
V nových povídkách se náš nejpopulárnější spisovatel opět vydává do známého hájemství příběhů „o manželství a sexu“, ale jak je pro něj v posledních dílech typické, pohled je to trpký, sebeironický a občas černočerně vtipný. Spisovatelovo alter-ego přichází o manželku, peníze, rodinné zázemí a v jednom případě dokonce i o psa, ale své ztráty sčítá s posmutnělým klidem. Výseky ze života, kde se láska odehrála kdysi dávno, nyní už je však nenávratně pryč, autor zachycuje s posmutnělým cynismem, který občas pózuje jako hrdinství, ale prozrazuje únavu a deziluzi. Tvrdý střet s realitou zde má řadu podob, ale obdobné poselství – totiž že to, co člověku nakonec zůstane, je jen on sám, a tomu, kdo se zpronevěří i sobě, nakonec nezbyde nic.
UKÁZKA Z KNIHY
Nazítří dopoledne si sbalil nejnutnější věci na cestu. Vzal si raději i toaletní potřeby a pyžamo, neboť stále ještě definitivně neodmítl možnost noclehu, kterou mu tajemník Městského úřadu ve Velké Lhotě v emailu nabízel (kvůli špatné prostorové orientaci a potížím s pamětí se Oskar v posledních letech spaní v neznámém prostředí raději vyhýbal). Vyjel krátce po obědě a až na dva nepříjemné okamžiky – nevysvětlitelně podrážděné troubení předjíždějícího superbu a drobná chyba prastaré navigace, jejíž mapy už naléhavě potřebovaly aktualizovat – proběhla cesta bez komplikací. Už před třetí hodinou zaparkoval Oskar na náměstí, jen pár metrů od zdejší radnice. V diáři našel telefonní číslo na tajemníka městského úřadu, který z pověření paní starostky akci organizoval, zavolal mu a mladičký tajemník jej obratem přišel vyzvednout.
Byl to onen světlovlasý hezounek, kterého Oskar včera viděl na webu – i naživo působil poněkud nervózně (a k Oskarovi se navíc choval s komicky přehnanou úctou).
„Takže co mě v nejbližších chvílích čeká?“ dotázal se ho Oskar přímo, když ze svého stařičkého volva vytahoval malý pojízdný kufr. Světlovlasý tajemník se okamžitě nabídl, že se zavazadla ujme, ale Oskar jeho pomoc odmítl – stejně jako ono absurdní oslovení Mistře.
„Jmenuju se Oskar. A tykej, mi, blonďáku, dobře?“
CREDITS
Text: Michal Viewegh
Čte: Saša Rašilov Jitka Ježková, Jan Vondráček, Martina Hudečková, Libor Hruška a Jan Maxián
Hudba: Petr Hanzlík
Zvuk: Štěpán Škoch
Režie: Jan Drbohlav
© 2019 Euromedia
ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
- Viewegh, Michal: Báječná léta pod psa
- Viewegh, Michal: Děravé paměti
- Viewegh, Michal: Dula
- Viewegh, Michal: Malý Gatsby a Carmen z Chodoriva
- Viewegh, Michal: Povídky o nelásce
- Viewegh, Michal: Průměrně zamilovaný muž a jiné povídky
- Viewegh, Michal: Převážně zdvořilý Leopold
- Viewegh, Michal: Zrušený rok