LAPENA, SHARI: NEPŘÍLIŠ ŠŤASTNÁ RODINA


Nepříliš šťastná rodina FOLDERNejnovější příběh mistryně psychothrilleru – opět dokonale drásavý a neodložitelný. Brecken Hill je drahá adresa. Musíte mít hodně peněz, abyste tu mohli bydlet. Tak jako Fred a Sheila Mertonovi. Žádné bohatství vás však neochrání, když vám u dveří zazvoní vrah. Manželé Mertonovi byli brutálně zabiti pár hodin poté, co přivítali na velikonoční nedělní večeři své tři dospělé děti. Ty jejich smrt pochopitelně těžce nesou. Nebo ne? Na každého z nich čeká pohádkové dědictví. Svého náladového otce nesnášeli a netečná matka se jich nikdy nezastala. Na jednoho z nich to bylo možná už příliš. Ale na koho? Je-li váš sourozenec vrah, chtěli byste to nejspíš vědět…

UKÁZKA Z KNIHY

Tady v Brecken Hill, enklávě na okraji Aylesfordu v údolí Hudsonu, je hodně drahých domů. Čtvrť se nachází na pravém břehu řeky, asi sto padesát kilometrů severně od New Yorku. Připomíná letovisko Hamptons, jen je o malinko méně snobská. Jsou tu jak tradičně majetné rodiny, tak zbohatlíci. Dům Mertonových se tu skví jako dort na podnose; stojí za březovým hájem, na konci dlouhé soukromé příjezdové cesty, obklopený rozsáhlým trávníkem. Vlevo vykukuje bazén. Strž za domem a husté stromoví po obou stranách zaručují soukromí. Prvotřídní nemovitost.
Vládne tady ticho a klid. Svítí bledé slunce, po nebi se jen tu a tam přežene mráček. Je velikonoční pondělí, čtyři hodiny odpoledne; jinde děti hltavě dojídají čokoládové zajíčky a vybalují vajíčka z alobalu, kontrolují, jak velký úlovek jim zbývá, a obhlížejí, kolik toho zůstalo v košíčcích sourozenců. Tady však děti nejsou. Ty zdejší vyrostly a odstěhovaly se. Ale ne daleko. Teprve včera tu byly, na nedělní velikonoční večeři.
Dům se zdá opuštěný. Nestojí před ním auta – ta jsou zaparkovaná za vraty garáže pro čtyři vozy. Je mezi nimi kabriolet Porsche 911; s tím rád jezdí Fred Merton, ale jen v létě, když si může do kufru hodit golfové hole. V zimě dává přednost lexusu. Jeho žena Sheila má bílý mercedes s potahy z bělostné kůže. Ráda si uváže jeden z mnoha pestrých šátků značky Hermès, zkontroluje ve zpětném zrcátku rtěnku a vyrazí za kamarádkami. To už ale dělat nebude.
V takovémhle obrovském a čisťounkém domě – ve vstupní hale je podlaha z naleštěného bílého mramoru a od stropu visí složitý, víceúrovňový lustr, na odkládacím stolku stojí váza s čerstvými květinami – by člověk čekal nějaký personál, který se bude starat o údržbu. Nicméně je zde jen uklízečka Irena, přichází dvakrát týdně. Peníze si tu nevydělává nijak lehko. Jenže už je u Mertonových tak dlouho – přes třicet let –, že víceméně patří do rodiny.
Před tím vším to tady muselo vypadat dokonale. Teď se po světlém, kobercem pokrytém schodišti táhne krvavá stopa. Vlevo, v překrásném obývacím pokoji, leží na perském koberci velká lampa z porcelánu, je rozbitá a stínítko má úplně nakřivo. O kousek dál, pod nízkým, skleněným konferenčním stolkem spočívá zcela nehybná Sheila Mertonová v noční košili. Je mrtvá, oči má otevřené a krk pohmožděný. Na sobě nemá žádnou krev, její odpudivý, kovový pach je však cítit všude kolem. Stalo se tu něco strašného.
V rozlehlé, světlé kuchyni vzadu v domě leží na podlaze v nehezké kaluži ztmavlé krve tělo Freda Mertona s roztaženými pažemi a nohama. Někdo ho mnohokrát, mnohokrát surově bodl, masité hrdlo má proříznuté.
Kdo mohl něco takového provést?

CREDITS

Text: Shari Lapena
Čte: Martina Hudečková a Libor Hruška
Hudba: Petr Hanzlík
Zvuk: Zuzana Švancarová
Režie: Jan Drbohlav
© 2022 Euromedia

ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
ODKAZY NA WEBU