TUDOR, C.J.: ZÁVĚJ

Závěj FOLDER

Temný katastrofický horor od celosvětově oblíbené mistryně mrazivých příběhů. Tři obyčejní lidé čelí děsivé skutečnosti a riskují vše, aby dostali šanci na záchranu… a vykoupení. Hannah se probouzí v havarovaném autobusu uvězněném vánicí. Meg sedí v lanovce, která uvízla vysoko nad zasněženými horami. Carter hledí z okna izolované lyžařské chaty, jejíž generátor začne v bouři vypovídat službu. Pokud selže, hrozí, že něco, co se skrývá uvnitř, unikne. Všechny tři čeká boj o život. Boj s nebezpečím, které má moc pohltit celé lidstvo…

UKÁZKA Z KNIHY

Dívka měla skelné oči, dýchala mělce a sípavě. Hannah si všimla, že levou nohu má skřípnutou pod dvěma sedačkami, které se při nehodě přimáčkly k sobě. Pokroucený kov a rozdrcené kosti; nejspíš má mnohočetné zlomeniny. Skutečný problém ale znamenala ztráta krve, a to nepočítala sípavý, přerývaný dech, podle nějž soudila, že dívka možná utrpěla ještě další, na pohled méně znatelná zranění. Na ta právě člověk obvykle dojede. Třeba tu britskou princeznu – Dianu – zabila trhlinka v plicní cévě, o které nikdo nevěděl a z níž pomalu, smrtelně vykrvácela.
„Musíme dostat tu nohu ven,“ prohlásil muž. „Pomůžeš mi odtáhnout sedačku?“
Hannah se na sedačku zadívala. Mohla mu říct, že to stejně nepomůže. Že teď udělá nejlíp, když se sestrou zůstane po ten čas, který jí ještě zbývá. Vzpomněla si však, co jí říkal táta: „V extrémních situacích má pocit, že člověk něco dělá, velký psychologický význam, i kdyby to na reálný výsledek nemělo žádný vliv.“
Zavrtěla hlavou. „Ještě tu sedačku odtáhnout nemůžeme.“
„Proč?“
„Právě ta možná brání ještě silnějšímu krvácení.“
„Tak co s tím?“
„Máš na kalhotách pásek?“
„No, mám.“
„Musíš si ho sundat a tady nad kolenem jí zaškrtit nohu. Pak můžeme zkusit tu sedačku zvednout, dobře?“
„Oukej.“ Vypadal otřeseně, nicméně začal štrachat pod bundou a sundávat si pásek. Břicho mu přetékalo přes pas džínů. Jeho sestra zírala do stropu, pohybovala rty, ale nedokázala ze sebe nic vypravit. Všechny síly vkládala do toho, aby překonala bolest, dostala do sebe ty životadárné doušky kyslíku.
„Na doktorku vypadáš dost mladě,“ prohodil muž a podal jí pásek.
„Studuju medicínu.“
„Jo tak.“ Přikývl. „Jseš od Granta.“
Akademie se nespecializovala na medicínu. Specializovala se vlastně hlavně na rodiče, kteří jsou dost bohatí, aby mohli svým ratolestem koupit nekřesťansky drahý vysokoškolský titul. Ale před několika lety se Jednotka rozhodla, že právě tam založí svoje nové lékařské výzkumné centrum. Přistavěli další křídlo a dohledem nad provozem pověřili profesora Granta, předního světového virologa. Teď na odlehlé univerzitě vysoko v horách studovaly nejnadanější mladé talenty z celého světa.

UKÁZKA Z AUDIOKNIHY
CREDITS

Text: C.J. Tudor
Čte: Jitka Ježková, Vasil Fridrich a Zuzana Slavíková
Hudba: Petr Hanzlík
Zvuk: David Pravda
Režie: Jan Drbohlav
© 2023 Euromedia

ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
ODKAZY NA WEBU