TUDOR, C.J.: TI DRUZÍ
Mrazivý. Děsivý. Neodložitelný. Nový psychothriller autorky bestsellerů Kříďák a Jáma. Gabe se jednoho dne vracel autem domů z práce a v zácpě uvízl za starým autem. Jeho zadním oknem na něj vykoukla dívčí tvář. Zahlédl, jak říká: „Tati.“ Byla to jeho pětiletá dcera Izzy. Od toho okamžiku už ji nikdy nespatřil. Tři následující roky strávil Gabe cestováním po dálnici, kterou tenkrát jel, a hledáním Izzy. Odmítá se vzdát naděje, že ještě žije. I když mu všichni tvrdí opak. Fran a Alice mají za sebou taky spoustu dní a nocí na cestě. Ty dvě ale nikoho nehledají. Ty dvě utíkají. Před někým, kdo jim chce za každou cenu ublížit. Protože Fran zná pravdu. Ví, co se skutečně stalo Izzy. Kdo za to může. A co udělají ti druzí, když ji a Alici dostihnou…
UKÁZKA Z KNIHY
Obvykle na takových místech nestavěl, připadala mu skličující, plná otrávených lidí, kteří by nejradši byli někde jinde.
Promrhal několik vzácných minut pobíháním kolem různých občerstvení, hledal telefonní automat, který nakonec našel zastrčený až u záchodů. Jeden jediný. Nikdo už je nepoužívá. Promrhal několik vzácných minut, když štrachal drobné, než zjistil, že může použít kartu. Vytáhl tedy z peněženky debetní kartu, zasunul ji do přístroje a vymačkal domácí číslo.
Jenny to nikdy nebrala na první zazvonění. Věčně měla plno práce, věčně se věnovala Izzy. Kolikrát si povzdechla, že by si přála mít osm párů rukou. Měl bych být víc doma, pomyslel si. Pomáhat.
„Haló?“
Ženský hlas. Ale ne Jenny. Někdo cizí. Vytočil špatné číslo? Moc často na pevnou linku nevolal. Všechno dnes probíhalo přes mobily. Zkontroloval displej automatu. Správné číslo k nim domů.
„Haló?“ ozval se opět onen hlas. „To je pan Forman?“
„Ano. Tady Forman. A kdo jste kruci vy?“
„Detektiv inspektorka Maddocková.“
Policie. U něj doma. Zvedá telefon.
„Kde teď jste, pane Formane?“
„Na M1. Tedy u pumpy. Vracím se domů z práce.“
Plácal. Jako někdo, kdo se provinil. Jenže se provinil, ne? V mnoha směrech.
„Musíte hned domů, pane Formane.“
„Proč? Co se děje? Co se stalo?“
Dlouhá odmlka. Bobtnající dusivé ticho. Takové to ticho, pomyslel si, které přetéká nevyřčenými slovy. Slovy, která vám vzápětí totálně poserou život.
„Jde o vaši ženu… a dceru.“
CREDITS
Text: C.J. Tudor
Čte: Vasil Fridrich
Hudba: Petr Hanzlík
Zvuk: Štěpán Škoch
Režie: Jan Drbohlav
© 2020 Euromedia