GREANEY, MARK: ŠEDÝ MUŽ 2 – NA MUŠCE

Audio player with visualization


Na mušce FOLDERPřed čtyřmi lety Courta Gentryho zradili jeho šéfové ze CIA. Aby unikl, musel zlikvidovat i bývalé parťáky, ale přežil. Teď se coby špičkový zabiják s přezdívkou Šedý muž živí zabíjením lidí na objednávku. Když ho však začne pronásledovat bývalý kolega, o kterém si myslel, že je mrtvý, jeho život se rázem octne na mušce. Stát proti nelítostným nepřátelům je jedna věc, ale když po vás jdou i staří přátelé, to je výzva i pro Šedého muže… Napínavé pokračování bestselleru Šedý muž se trefí do vkusu všem fanouškům akčních thrillerů!

UKÁZKA Z KNIHY

Nízko nad hladinou Irského moře se ve vlhkém ranním vzduchu vznášela hustá oblačnost a pomalu plynula nad hlavou zabijáka stojícího na dřevěné přídi rybářské lodi. Ještě když bylo plavidlo na míle daleko od pobřeží, začalo kolem něj kroužit několik křičících racků; když teď vplulo do přístavního kanálu, poletovalo v jeho blízkosti asi desetihlavé hejno a čeřilo mlhu bílými křídly.
Mořští ptáci pokřikovali po lodi a varovali, že se k irským břehům blíží zabiják. Jejich výstraha se však ztrácela v oparu.
Krátce před osmou hodinou ranní přirazila loď na místo u přístavního mola. Atentátník slezl z paluby a vystoupil na břeh, aniž by některému ze členů posádky věnoval jediný pohled. Během tří hodin, které uplynuly od chvíle, kdy dvanáctimetrová loď vyzvedla v mezinárodních vodách svého pasažéra z litevského nákladního plavidla, spolu neprohodili ani slovo. Zdržoval se na palubě, popocházel mezi přídí a zádí, ostražitě pozoroval rozbouřené moře a černá pláštěnka s kapucí ho chránila nejen před slanými sprškami a občasnou přeháňkou, ale i před zvědavými pohledy otce a syna, kteří loď řídili. Během cesty se zdržovali v kormidelně; měli přísné instrukce. Dostali za úkol vyzvednout cestujícího, neplést se mu do cesty a vrátit se i s ním do přístavu Howth severně od Dublinu. Po doručení tohoto nezvyklého úlovku si měli užít vyplacenou odměnu a nepouštět si huby na špacír.
Zabiják prošel přímořskou vesnicí k malé vlakové stanici a koupil si jízdenku na Connollyho nádraží v centru Dublinu. Zbývala mu ještě půlhodina, a tak sešel po schodech do suterénní hospody. Podnik U Uřvaný tlamy nabízel rybářům kotvícím v přístavu kompletní irskou snídani. Dlouhá úzká místnost byla více než z poloviny zaplněna muži, kteří hltali talíře smažených vajec, klobásek a pečených fazolí a to vše splachovali půllitry pěnivého, inkoustově černého guinnessu. Atentátník věděl, jak se neznámému prostředí přizpůsobit: spíš mručel, než mluvil, a konverzoval spíš rukama, aby zakryl cizí přízvuk; objednal si totéž co ostatní. Pustil se do své porce, vypil pivo a opustil hospodu těsně před příjezdem vlaku. O půl hodiny později už se prodíral ulicemi Dublinu. Měl hustý hnědý plnovous, modrou pletenou čepici staženou přes uši a do čela, kolem krku pevně omotanou šálu a krátký námořnický kabát z vlněné látky. Ruce v rukavicích měl hluboko v kapsách, aby si je chránil před mrazivým vzduchem. Přes rameno mu visela malá plátěná kabela a pohupovala se do rytmu chůze. Od nádraží se vydal na jih a pak zabočil doprava na nábřeží řeky Liffey. Zatímco podél ní kráčel, spustil se chladný déšť.
Atentátník šel dál.

CREDITS

Text: Mark Greaney
Čte: Martin Stránský
Hudba: Pavel Holý
Zvuk: Kate Hamsíková & Štěpán Škoch
Režie: Jan Drbohlav
© 2022 Euromedia

ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
ODKAZY NA WEBU