FOLLETT, KEN: KLÍČ K REBECE

Příběh německého špióna, krásné Židovky a anglického důstojníka tajné služby se odehrává za druhé světové války v Káhiře. Německý špion vychovávaný v arabské rodině má za úkol podávat zprávy o pohybu britských vojsk generálu Rommelovi. Potřebné údaje se mu podaří zjistit a předat, ale od počátku je mu na stopě britský důstojník tajné služby. Ten využije k jeho odhalení i krásnou židovskou dívku, která se dá do služeb britské špionáže, aby mohla odcestovat do Palestiny…

UKÁZKA Z KNIHY

Dlouhá, starobylá karavanní cesta, po které šel Wolff od oázy k oáze přes rozlehlou prázdnou poušť, vedla horským průsmykem a konečně splynula s obyčejnou moderní silnicí. Silnice vypadala, jako by bůh namaloval na mapě čáru. Na jedné straně se zvedaly žluté, prašné a vyprahlé kopce, zatímco na druhé se rozprostírala bujná bavlníková pole, díky zavodňovacím příkopům připomínající šachovnici. Rolníci, sehnutí nad svou úrodou, měli na sobě galábije, košilové šaty z pruhované bavlny, namísto těžkých ochranných šatů nomádů. Když tak šel po silnici na sever, vdechoval vlhký chladný vánek od Nilu a pozoroval přibývající známky městské civilizace, začal se Wolff cítit zase jako člověk. Rolníci roztroušení po okolních polích už přestali vypadat jako dav. Konečně uslyšel motor jakéhosi auta a věděl, že je v bezpečí.
Vozidlo se k němu blížilo od Asijútu, od města. Viděl, jak k němu jede obloukem, a rozpoznal vojenský džíp. Když přijel blíž, zahlédl, že muži uvnitř mají na sobě britské uniformy, a uvědomil si, že jednomu nebezpečí unikl, jen aby čelil jinému.
Rozvážně se uklidnil. Mám plné právo tady být, pomyslel si. Narodil jsem se v Alexandrii. Jsem národností Egypťan. Mám dům v Káhiře. Všechny mé dokumenty jsou pravé. Jsem zámožný muž, Evropan a německý špion za nepřátelskou frontou –
Džíp se skřípotem zastavil v mraku prachu. Jeden z mužů vyskočil ven. Na ramenou košile uniformy měl tři látkové hvězdičky – kapitán. Vypadal velice mladě a trochu kulhal.
Zeptal se: „Odkud k čertu jdete?“
Wolff položil kufry a škubnutím palce ukázal přes rameno.
„Na cestě v poušti se mi pokazilo auto.“
Kapitán přikývl, okamžitě vysvětlení přijal: nikdy by ani jeho, ani nikoho jiného nenapadlo, že by sem Evropan mohl přijít pěšky až z Libye. Požádal: „Rád bych se podíval na vaše doklady, prosím.“
Wolff mu je podal. Kapitán je prozkoumal a pak se na něj znovu podíval. Wolffovi blesklo hlavou: něco prosáklo z Berlína a teď po mně jde každý důstojník v Egyptě, nebo od doby, co jsem tady byl naposledy, vyměnili dokumenty a ty moje jsou teď neplatné, nebo –
„Zdá se, že je vše v pořádku, pane Wolffe,“ kývl kapitán. „Jak dlouho už jdete?“
Wolff si uvědomil, že jeho zpustošený zjev může vyvolat užitečnou účast jiného Evropana.
„Od včerejšího odpoledne,“ řekl s únavou, která nebyla vůbec předstíraná. „Trochu jsem zabloudil.“
„Vy jste byl venku celou noc?“ Kapitán si lépe prohlédl Wolffovu tvář. „Pane bože, věřím, že ano. Raději byste se měl svézt s námi.“ Obrátil se k džípu. „Desátníku, vezměte pánovy kufry.“

CREDITS

Text: Ken Follett
Čte: Vasil Fridrich
Hudba: Petr Hanzlík
Zvuk: Vladimír Srb
Režie: Jan Drbohlav
© 2025 Euromedia

ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
ODKAZY NA WEBU
  • Koupit audioknihu Klíč k Rebece (download, luxor.cz)
  • Koupit audioknihu Klíč k Rebece (download, audiolibrix.com)
  • Koupit audioknihu Klíč k Rebece (download, audioteka.com)