HRDLIČKA, PAVEL: VÁCLAV 2 – KDO S OHNĚM ZACHÁZÍ


Kdo s ohněm zachází - folderVolné pokračování historické detektivky Smrt nosí rudé škorně se opět odehrává ve středověké Praze, a to v prosinci roku 1399. Václav od Černého koně, podrychtář Starého Města pražského, řeší další případy. Nemá toho na svých bedrech málo: kromě zmizení biřice Vohnouta, požáru v radní síni, nepořádku v obecní pokladně a hledání viníků se musí potýkat s řadou dalších menších či větších problémů. Snaží se také odhalit identitu tajemných jurátů, kteří zřejmě stojí i za přepadením biskupova poselstva, a odkrýt podvody alchymisty s nekalou pověstí. A ke všemu občas na Václava svými tajnými ženskými zbraněmi skrytě zaútočí manželka Kateřina, toužící po nových šatech na očekávanou korunovaci…

UKÁZKA Z KNIHY

Slova se ujal úřadující purkmistr Václav Beránek. „Svolal jsem vás, pánové, abychom se poradili, jak vyjít z této nebývalé a neslýchané situace se ctí. Shořely nejen knihy radní, ale též hamfešty, tedy privilegia českých králů. Staré Město pražské veliké je bez privilegií!“ zvolal pateticky. „Teď jsme jako poddanské městečko. A to se muselo stát v době, kdy jsem purkmistrem!“ Skoro se dal do pláče. Bylo vidět, že purkmistrem je poprvé, neboť konšelé se střídali po měsíci, a tušil, že také naposledy.
„Nejdůležitější privilegia Přemysla Otakara a císaře Karla jsou uložena ve zvláštní truhle s ostatními cennostmi ve sklepě radnice,“ oznámil první konšel Henzel, zeť Černého Pešla, který se na ten výlev citů už nemohl dívat.
„Opravdu? O tom se musíme hned přesvědčit!“ Václav Beránek se rozhlédl kolem stolu. „Kde jsou ostatní? Vaněk Ulšův a Ondřej Lut?“
„Konšel Ondřej je už delší dobu nemocen,“ hlásil jeden z konšelů.
„Vaněk Ulšův musel odjet na své statky, neboť mu vyhořela stodola,“ oznámil Henzel. „A ptáš-li se po klíčích, tak ty předal mně, protože jsem první konšel.“ Položil na stůl svazek několika klíčů. „Tady je předávám do rukou městské rady.“ Oddechl si, neboť cítil, že ty klíče jsou pořádně horké zboží.
Purkmistr se podíval na skupinu stojící v rohu. „Nevidím tady berního písaře Martina!“
Předstoupil nejvyšší písař Jan z Weilburka. „Písař Martin tu ještě včera byl, ale dnes jsem ho ještě neviděl. Poslal jsem pro něj domů, ale doma taky není.“
Konšelé se začali po sobě dívat. „Je zajímavé, že v této nezáviděníhodné chvíli chybí všichni, kteří mají na starosti městskou pokladnu,“ pronesl Augustin apotékář. „Jsem přesvědčen, že vůbec nejde o privilegia a knihy pamětní, ale o groše dole v pokladnici.“

CREDITS

Text: Pavel Hrdlička
Čte: Vasil Fridrich
Hudba: Štěpán Škoch
Zvuk: Kate Hamsíková & Štěpán Škoch
Režie: Jan Drbohlav
© 2020 Euromedia

ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
ODKAZY NA WEBU