NESVADBOVÁ, BARBARA: ILUZE

UKÁZKA Z KNIHY
Poprvé jsem ho potkala před třemi lety. Kamarádky narozeniny. Středočeský statek mezi lesy. Sedím s dětmi u snídaně. Vkročil do místnosti velmi tiše a posadil se přesně naproti nám. Měl nejtmavší oči, jaké jsem kdy viděla. Takřka černé. Pronikavý pohled. A velmi neposlušné hnědé vlasy.
V těch očích bych se uměla ztratit. Napadlo mne, dřív než se představil.
Princ. Je první asociace, kterou k tomuhle muži mám. Mohl by hrát prince v pohádkách.
Nemine čtvrthodina a přichází jeho paní.
On se na mne stále tak intenzivně, zkoumavě dívá. Přilepen zorničkami na každém mém pohybu. Snad i když si vítr hraje s mými vlasy, tak on ho cítí.
Ale je pozdě. Pro některá setkání není čas. Ani prostor.
Někdy jindy. Někde jinde. V jiné realitě. V cizím vesmíru. V té chvíli tě budu milovat. Tak moc, že to nikdy nezapomeneš. Tak moc, že se ti zatočí hlava. Změním ti svět. Ale ne teď. Ne dnes. A ne tady. Slibuji mu pohledem beze slov, když se loučíme.
CREDITS
Text: Barbara Nesvadbová
Čte: Jana Stryková
Hudba: Petr Hanzlík
Zvuk: Jan Šmejkal
Režie: Jan Drbohlav
© 2020 Euromedia
ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
- Nesvadbová, Barbara: Iluze
- Nesvadbová, Barbara: Karikatura muže
- Nesvadbová, Barbara: Mia a svět
- Nesvadbová, Barbara: Momentky