ADAMS, TAYLOR: MOST SEBEVRAHŮ
Audio player with visualization
Lenina sestra, dvojče, se zabila skokem z mostu. Jenže Lena této oficiální policejní verzi nevěří a je odhodlaná udělat cokoli, aby odhalila pravdu. A tak se rozhodne setkat se s policistou, který údajně nalezl mrtvé tělo. Ovšem na jeho líčení něco nesedí. A jakmile se začnou vyjasňovat poslední hodiny života její sestry, změní se Lenino pátrání v trýznivý, neúprosný boj o vlastní život – boj, který prověří vše, co si myslela, že kdy věděla o ní, a především o sobě samé… Most sebevrahů je novým strhujícím psychologickým thrillerem talentovaného Taylora Adamse, autora akčních bestsellerů Není úniku a Na dostřel.
UKÁZKA Z KNIHY
Jela za policejním autem na východ po dálnici číslo 200, patnáct minut po novém asfaltu směrem k obzoru lemovanému kouřem. Po čtvrt hodině Raycevic ostře zahnul doprava a překřížil přitom dva pruhy, jako by ho ta odbočka překvapila. Lena musela dupnout na brzdu, až zaskřípěly gumy.
Policista na ni mávl z okénka na omluvu: Pardon.
Cesta, na niž sjeli, nebyla udržovaná desítky let. Z prasklin ve sluncem vyšisovaném betonu rašil plevel. Pruhy na silnici byly nezřetelné. Nad zamčenými železnými vraty visela vybledlá cedule s nápisem NEPOVOLANÝM VSTUP ZAKÁZÁN. Strážmistr Raycevic znal kód nazpaměť. Vrata za nimi zase zamkl a vyrazil dál sto dvacítkou, dvacet kilometrů nad povolenou rychlost. Napadlo ji, jestli ji nezkouší; třeba se ji snaží vyprovokovat a pak jí napaří pokutu. To by byl pěkný podraz.
Jela stejně rychle jako on. Taky si ho otestuje.
Řídila v tichu. Už od rána, kdy vyrazila ze Seattlu, neposlouchala žádnou hudbu ani podcasty, protože neměla ten správný USB modem, aby se připojila k reproduktorům. Bála se sahat na CD přehrávač nebo předvolby rádia, protože auto nebylo její.
Patřilo Cambry.
Patřívalo Cambry.
Řídit auto svého mrtvého dvojčete je nervydrásající zkušenost. Otec Lenu se slzami v očích zapřísahal, aby si ten vůz vzala; trval na tom, že tahle zabydlená Toyota Corolla 2007 je jedna z mála věcí, které po sestře zbyly, a byla by chyba ji prodávat. Možná měl pravdu. Dnešní cesta do suchého podhůří okresu Howard v Montaně však byla tou nejdelší trasou, jakou v ní Lena doposud urazila.
Nic ve voze nezměnila. Každý detail byl jako pozastavený záběr z kamery. Prázdný litrový kelímek v držáku na nápoje se superhrdinou, který už měl dobu největší slávy za sebou, byl Cambryin. Červený chladicí box plný zkaženého jídla. Záložní autobaterie, vzduchový kompresor, ošoupaná brašna s nářadím. Minimalistický obytný prostor na zadním sedadle – sportovní taška s poskládaným oblečením, které mělo ještě pořád její vůni, uzavíratelné sáčky s deodorantem, zubní pastou a ústní vodou. V kufru dvoumístný stan, elektrický gril a dokonale sbalený spacák. Lena nikdy nedokázala srolovat spacák tak pevně. Nikdy.
Nejenže jedu v jejím autě, uvědomila si někde mezi Spokane a Coeur d’Alene a bodlo ji přitom u srdce. Já jedu v jejím domě.
Lena jako městská holka nevycházela z údivu nad spartánským životním stylem svého dvojčete. Volant vyspravený montážní páskou. Obnažené dráty, prozrazující neodborné opravy adaptéru zapalovače. Různě poházené ubrousky do sušičky (proti zápachu, odhadovala Lena). Něco vyhodit nebo změnit v tom intimním prostoru, kde její sestra žila víc než devět měsíců, by Lena považovala za znesvěcení.
CREDITS
Text: Taylor Adams
Čte: Jitka Ježková a Martin Stránský
Hudba: Pavel Holý
Zvuk: Jan Neruda
Režie: Jan Drbohlav
© 2022 Euromedia