KOVÁŘOVÁ, DANIELA: VZTAHY ANEB 7+1 OSUDOVÝCH OMYLŮ
Proč se nám nedaří ve vztazích? Proč opakujeme stále stejné chyby? S jakými předsudky se potýkáme a které jsou největší omyly v mezilidských a partnerských vztazích? Další kniha známé advokátky a expertky na rodinné vztahy popisuje na příkladech a každodenních situacích, jak omylům předcházet a jak ve svých vztazích nacházet radost a štěstí. Jednotlivé kapitoly (například Nejsme si rovni, Kdo může za naše štěstí nebo Jak rozpůlit dítě) doplňuje osobní pohled autorky, doporučení a cvičení, schémata, tabulky, filmy a odkazy na další, podrobnější zdroje. Není vám dobře ve vztahu? Možná je to tím, že nedokážete nastavit partnerovi hranice nebo vnést do svého života radost. Chcete své vztahy zlepšit? Inspirujte se praktickou příručkou – osmnáctou knihou Daniely Kovářové.
UKÁZKA Z KNIHY
Čím déle provozuji advokacii, čím větší počet lidí potkávám, tím více se utvrzuji v přesvědčení, že to, co náš život činí zajímavým, vzrušujícím, pestrým a živým, ale také bolavým, nesnesitelným, nepříjemným nebo děsivým, jsou právě naše vztahy. Svět kolem nás je těchto vztahů plný, celý náš život překypuje vztahy. Vztahy navazujeme od narození k našim rodičům či jiným prvotním pečovatelům, později se učíme vztahovosti v mateřské školce a mezi svými vrstevníky ve škole. Pak následuje období adolescence, v němž navazujeme erotické vztahy a testujeme svůj přístup k druhému pohlaví. Následuje pracovní uplatnění a profesní vztahy doprovázené vztahy k našemu okolí, k sousedům, k obci, ke státu, k vlasti, k cizím lidem, k lékařům, k neznámým kolemjdoucím.
„Nechápu to,“ říká Eva. Tolik Adama miluje, tak moc se na něj těšila. Když je v práci, sní o něm, myslí na něj a po práci se těší domů a na něho. Ale neumí s ním žít.
„Proč mi Adam tolik ubližuje? Proč si mě nevšímá? Proč se mi nevěnuje? Proč se spolu nedokážeme na ničem dohodnout? Kdysi nám stačil pohled a věděli jsme, co si ten druhý myslí. A dnes? Vůbec ho nechápu. Nevím, o čem přemýšlí, co chce, co se mu nelíbí ani po čem touží. Asi už mě nemá rád. Co budu dělat?“
Žijeme s lidmi a mezi nimi. Řekli byste, že jsme se my lidé po soužití trvajícím tisíce let naučili vzájemně si porozumět. Každý z nás žije mezi lidmi od narození, měli bychom být ve vztazích mistry – a přesto si občas nerozumíme. K řízení nejjednoduššího automobilu potřebujeme řidičský průkaz, pro výkon většiny profesí maturitu nebo výuční list, pro obsluhu každého přístroje základní školení. Jen vztahům se v žádné škole neučíme. Namítnete, že to není přesné – učíme se přece celý život, učíme se životem a kontaktem s ostatními. Ale zjevně to nestačí – nejspíš jsou naše zkušenosti nepřenosné, každý má se vztahy jinou zkušenost, žádný geniální manuál ke vztahům neexistuje. Není divu, že druhým občas nerozumíme a některým z nás se nedaří mít ve vztahu úspěch.
Polovina manželství a tři čtvrtiny partnerství se rozpadají. Dvojice spolu neumějí žít. Co děláme špatně? Proč se to děje? Máme problém v komunikaci? Nikdy v minulosti se o komunikaci tolik nemluvilo. Říká se, že jsme upovídaná generace. Stále se někomu svěřujeme, pořád spolu komunikujeme, něco vysvětlujeme. Ale umíme spolu mluvit? Ukazuje se, že nikoli. Že si vzájemně nerozumíme, ani když pocházíme ze stejného města, ze stejné sociální vrstvy, ani když hovoříme stejným jazykem.
CREDITS
Text: Daniela Kovářová
Čte: Lucie Juřičková
Hudba: Adam Koller
Zvuk: Adam Koller
Režie: Jan Drbohlav
© 2022 Euromedia