PEROUTKOVÁ, IVANA: VALENTÝNKA 4 – VALENTÝNKA NA ŠUMAVĚ

Valentýnka s Aničkou a se společnou kamarádkou Zuzkou vyrážejí na Šumavu, kde hodlají strávit prodloužené podzimní prázdniny. Spolu s babičkami a peruánským naháčem Hugem poznávají krásnou i drsnou přírodu, která ukrývá nejedno tajemství – a také pověsti o močálech a bludičkách. Co všechno během výprav zažijí? Nevšední dobrodružství v nevšedním kraji si navždy zapamatují. Zůstane nejen v Aniččině deníku, ale i v Zuzčiných kresbách a ve Valentýnčiných písničkách.

UKÁZKA Z KNIHY

Září rychle uteklo a už tu byl říjen. Anička se zatím neozvala a Valentýnka vždycky před spaním přemýšlela, co by mohla udělat, aby kamarádka určitě přijela. Nic ji však nenapadalo. Až se Valentýnka jednoho nedělního rána probudila do bílé mlhy.
Ta mlha byla tak hustá, že všechno zahalila. No teda, žasla Valentýnka, jestli vypustím Hugouška na zahradu, on v té mlze úplně zmizí. Ale jistě ho uslyším štěkat. A Hugo zase uslyší mě, když ho zavolám, usmála se.
Valentýnka se oblíkla a seběhla s naháčkem do kuchyně. Voněla tu káva, snídaně byla přichystaná a babička u stolu luštila sudoku.
„Babi, viděla jsi, jaká je mlha?“ hlásila Valentýnka. „Ještěže Hugo slyší, jinak by ze zahrady ani netrefil domů.“
„Chudáček, to by pak musel počkat, dokud se mlha nerozplyne,“ dodala vesele babička.
Valentýnka otevřela dveře na terasu a tiše sledovala, jak se naháč vzdaluje a přitom se noří do nepropustného bíla. Jakmile mlha pohltila i vršek chundelatého chvostu, pes nadobro zmizel. On se vůbec nebál, že se může v mlze ztratit. Byl natolik odvážný, nebo se prostě spoléhal, že se domů vrátí po čichu? Valentýnka nevěděla, ale Hugovo bezstarostné počínání jí náhle dodalo kuráž.
Holčička si přisedla k babičce a významně pronesla:
„Mám velkou prosbu.“
„Velkou a splnitelnou?“ zajímalo babičku.
„Myslím, že úplně jednoduše splnitelnou,“ přikývla Valentýnka. „Brzy budou podzimní prázdniny.“
„A.?“ nechápala babička.
„Mohla by k nám přijet Anička s babičkou?“ zaprosila Valentýnka. „Vlastně. myslím. chtěla bych, aby tu byly celý týden.“
„Jejda,“ zasmála se babička, „ty vážně nejsi žádná troškařka. Jenže nejdřív musíme zjistit, jestli bude mít Aniččina babička čas. A víš co? Zkusím Katce rovnou zavolat.“
Katka se jmenovala Aniččina babička, Valentýnčina zase Hanka, a obě si někdy velice dlouze telefonovaly. Jenže tentokrát na druhé straně nikdo mobil nezvedal. Valentýnka se mezitím nasnídala, Hugo přiběhl z mlhy, Aniččina babička však zůstávala nedostupná.

CREDITS

Text: Ivana Peroutková
Čte: Ivana Andrlová
Zvuk: Vladimír Srb
Hudba: Štěpán Škoch
Režie: Jan Drbohlav
© 2025 Albatros Media

ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
ODKAZY NA WEBU
  • Koupit audioknihu Valentýnka na Šumavě (download, palmknihy.cz)
  • Koupit audioknihu Valentýnka na Šumavě (download, audiolibrix.com)
  • Koupit audioknihu Valentýnka na Šumavě (download, audioteka.com)