JAN DRBOHLAV: ŘÍMSKÁ JÍZDA

Římská jízda FOLDER

Král Karel IV. touží změnit svět, k tomu ale potřebuje korunu římského císaře. Boj o moc se ovšem nevede pouze mečem a schopný panovník musí umět válčit i na diplomatickém poli. Ve světě plném intrik to ovšem není snadné; o vládu bojují i zhrzení Wittelsbachové a Karlově korunovaci se ze všech sil snaží zabránit také papež Inocenc. Karlův promyšlený postup sice možná povede k vytyčenému cíli, ale zároveň může způsobit rozkol v jeho vlastních řadách…
Příběh Karlovy římské jízdy není jen historickým románem, ale i navýsost politickým thrillerem odehrávajícím se v polovině 14. století.

UKÁZKA Z KNIHY

U vstupu do místnosti s koupelemi stál sluha v livreji, která na sobě nesla znaky rodu Gambacortů.
„Musím vás prohlédnout, jestli u sebe nemáte dýku nebo garrotu, pane,“ řekl sluha uctivě.
„Cože?“ zeptal se Raspanti nevěřícně.
„Prosím za prominutí, ale každý ví, že mého pána nemáte příliš v lásce.“
„Příliš? Nemám ho vůbec v lásce! Kdybych ho potkal v noci v tmavé uličce, měl bych garrotu pohotově, ale tady?“ Raspanti jen mávl rukou. „Kam bych ji asi tak dal?“
„Pod roušku.“
„Mám se před tebou svléknout do naha?“
„To není nutné. Dovolíte?“
Sluha na Raspantiho svolení nečekal. Poklekl před ním a rukama mu vjel pod umně uvázanou roušku.
„Mohl bych tě zabít holýma rukama,“ zasyčel Raspanti, ale ponížení strpěl.
„Já vím,“ šeptl sluha zarudlý studem. Postavil se. „Děkuji, pane,“ řekl a poodstoupil.
„Doufám, že sis to aspoň užil,“ odsekl Raspanti a vešel do části lázní s koupelemi.
Mezi káděmi plnými vody a připravenými pro očistu každého, kdo sem vstoupí, stál Francesco Gambacorta, ve stejné bederní roušce. Na kamenných stupních u velké vodní nádrže seděli Gambacortovi mladší bratři Lorenzo a Bartolomeo, i oni byli téměř nazí.
„Co to mělo znamenat?“ osopil se Raspanti na markýze Gambacortu.
„Jen bezpečnostní opatření.“
„A to nemáš aspoň nějakou hezkou služku?“
„Mám. Ale té by byla škoda.“
„Jak to myslíš?“
Z chodby se ozvalo zachroptění, pak dunivá rána, jako by na podlahu dopadlo lidské tělo. Za krátkou chvíli se voda protékající v korytu a vlévající se do nádrže zbarvila temně rudou barvou.
„Dobře,“ ušklíbl se Raspanti. „Koupat se tedy nebudeme.“

UKÁZKA Z AUDIOKNIHY
CREDITS

Text: Jan Drbohlav
Čte: Vasil Fridrich
Hudba: Štěpán Škoch
Zvuk: Kate Hamsíková & Štěpán Škoch
Režie: Jan Drbohlav
© 2023 Euromedia

ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
ODKAZY NA WEBU