CARR, JACK: NA SEZNAMU SMRTI

UKÁZKA Z KNIHY
Vyjmul z pouzdra zbraň a položil dolů k ústí štěrbiny batoh, aby její hlaveň nebyla zespoda viditelná. Byla to puška Echols Legend, kterou zkonstruoval puškař v Utahu. Hodnota této ručně vyráběné zbraně dosahovala úrovně několika Reeceových měsíčních platů u námořnictva. Dostal ji darem od svého otce po prvním nasazení po 11. září a patřila mezi nejcennější věci, které vlastnil. Plánoval si, že se bude více věnovat lovu poté, co ukončí aktivní službu a nechá se zaměstnat v soukromém sektoru. Puška měla komoru pro náboje ráže .300 Winchester Magnum, a přestože vážila daleko méně než odstřelovačské pušky, které používal v zámoří, byla přesnější. Místo tradičního loveckého teleskopu si namontoval teleskop na noční vidění značky Nightforce NXS 2.5-10x32mm, tedy stejný dalekohled, který používal v práci. Přední část pušky položil na batoh a pažbu pak na střeleckou podložku. Na břiše se zbraní podepřenou vepředu i vzadu dokázal držet pušku tak pevně jako při závodní střelbě s podpěrou. Jak osobní, tak nákladní auta projížděla přes horské sedlo směrem na západ. Reece zkusmo mířil na místa řidičů za čelním sklem, aby si vše správně načasoval. Výletníci a zdejší usedlíci, kteří cestovali v pozdním odpoledni po horské silnici, neměli ponětí o tom, že se ocitli v nitkovém kříži jednoho z nejschopnějších válečníků země.
Spokojen s tím, že jeho pozice je zajištěná a že má ideální úhel na terč, odplazil se do zadní části svého útulného horského hnízdečka a zapálil turistický vařič, na němž si ohřál vodu na svou instantní večeři. Když slunce kleslo za obzor, venku se výrazně ochladilo, takže si Reece zalezl do spacáku. Vybavil si poslední vzpomínku na svou dcerku, její blonďaté kudrnaté vlásky a slzy v odvážných modrých očích, jež se snažila přemáhat při loučení s tatínkem, kterého odveleli na jeho poslední bojovou misi. Je to jen na šest měsíců a vrátím se už jednou provždy domů, slibuju. Před očima viděl její tvář, přilepenou na sklo letištního terminálu, když nastupoval na palubu letadla. Nejtěžší částí každého nasazení bylo několik prvních týdnů, krátce poté, co voják opustil domov, a potom ke konci, když začal přemýšlet o návratu. Byla to Reeceova poslední mise za mořem, a díky tomu bylo světlo na konci tunelu o něco jasnější. Konečně se přiblížil k závěru neustálého monotónního opakování rutinních úkonů cvičení/nasazení/cvičení, jímž se svými parťáky z Navy SEALs procházel více než deset let.
CREDITS
Text: Jack Carr
Čte: Zdeněk Hruška
Hudba: Pavel Holý
Zvuk: Adam Boháč
Režie: Jan Drbohlav
© 2022 Euromedia