ŠONKA, MARTIN & SÁRA, ROBERT: MŮJ LET DO NEBES

UKÁZKA Z KNIHY
Sebevědomě jsem si říkal, že předchozí dvě má vystoupení v závodě byla lehce konzervativní. Že tam ještě zůstala rezerva. A že když teď trochu zariskuji a nepodělám to, porazím ho.
Porazím všechny, protože dneska je to můj den a já vím, že jsem přece tady nahoře nic nepokazil. Ale taky vím, že v disciplíně, ve které rozhodují setiny a tisíciny, neexistuje jistota. Umím odhadnout svůj čas na půlvteřinu, ale co když to jen o fous nevyšlo? Co když sudí viděli nějakou nečistotu v průletu?
Jimmy, ksakru, nenapínej mě a už to řekni. Zvoral jsem to, nebo…
Tik, tak. Jako bych se ocitl v absurdním dramatu. Lidi dole pode mnou na zemi i ti u televizí už to dávno vědí, ale já, hlavní protagonista toho všeho, jsem teď paradoxně ten největší neználek. Netuším nic a jen čekám.
Konečně v mých sluchátkách křupe zvuk vysílačky z věže. „Number eight Sonka, fifty-two…“
Řvu.
Řvu jako blázen a zatínám pěst. Nic dalšího, co Jimmymu jde z úst, mě v tu chvíli nezajímá, protože mi stačilo zaslechnout osudovou dvojku – ono anglické „two“ – a už vím všechno.
Jsem mistr světa. To není možný. Jsem mistr světa.
Dnes mi patří nebe. Ostatní neměli šanci. Dneska prostě ne.
Matt Hall zaletěl čas přes 53 vteřin, takže zmíněná dvojka dala rozřešení celému roku.
Roku, který vůbec nezačal dobře. Máme sice malý, ale opravdu skvělý tým, dobré letadlo, a přesto to na začátku vůbec na boj o titul nevypadalo. Nikdy jsem ale ani na chvíli nepřestal věřit, že to ještě zlomíme. Byla to strašně těžká cesta na vrchol, ale neskutečně nádherná.
A tak teď ve sluchátkách, když na moment přestanu s hurónským křikem, abych se nadechnul, doznívá hlas Jima DiMattea: „Gratuluji, jsi mistr světa roku 2018.“
„Díky, Jimmy. Díky, díky, díky.“
Tak jako asi každý velký fanda letadel jsem snad stokrát jako kluk i teenager viděl Top Gun s Tomem Cruisem. Na nějakou romantiku ve filmu jsem si nikdy nepotrpěl, ale dokola a dokola jsem hltal záběry překrásné stíhačky F14 a snil. A teď mi Jim DiMatteo, chlapík, který býval skutečným velitelem základny Top Gun a dnes řediteluje našemu seriálu, zvěstuje, že je ze mě světový šampion Red Bull Air Race. Tvrdé šichty, kde kličkujete nad zemí mezi 25 metrů vysokými pylony, působí na vás extrémní přetížení a která zprvu dostala nálepku – aby i laici hned pochopili – formule 1 ve vzduchu.
Já, úplně obyčejný kluk z Tábora, to dokázal.
CREDITS
Text: Martin Šonka & Robert Sára
Čte: Marek Holý, Ladislav Cigánek, Martina Hudečková, Libor Hruška, Jiří Ployhar, Radek Valenta a Martin Šonka
Hudba: Petr Hanzlík
Zvuk: Jan Neruda
Režie: Jan Drbohlav
© 2024 Euromedia