PÝCHA, ADAM: DRUHÁ ŠANCE

Druhá šance FOLDER

Všichni chtěli začít znovu, až nezůstal vůbec nikdo. Muž se svou malou dcerou hledají odpovědi a doufají, že jednoho dne konečně zapadne slunce. Ze své minulosti si pamatují málo, ale pomalu nacházejí další díly skládačky. Vydejte se s nimi na cestu za hranice své fantazie, protože čas a prostor změnily svůj význam.
Román Druhá šance vás zavede jak do naší minulosti, tak vzdálené budoucnosti. Je příběhem o nezkrotné touze po lepším životě i jiskřičce naděje, kterou má v sobě každý z nás.

UKÁZKA Z KNIHY

Den před plánovaným termínem demolice byla na místě jen hrstka lidí. Tony měl ráno jako vždy vyzvednout Alfréda. Thomas a Frederick s nimi nejezdili, bydleli na opačné straně města. Budík Tonyho probudil v 7:30. Snídani nikdy moc nedal, takže dům zpravidla opouštěl hned poté, co podstoupil nejnutnější hygienu. Jeho druhá žena nikdy nechápala, jak může Tony ráno dobrovolně hladovět. Pamatoval si, že když odjížděli na svatební cestu, spořádala k snídani borůvkové lívance s javorovým sirupem, volské oko, pět klobásek, plátek sýra, pomerančový džus, kávu a kus koláče. Sledoval ji u toho s němým úžasem a částečně rozechvělým žaludkem.
Dnes ale bylo všechno jinak, byť snídani tradičně vynechal. Chystal se automaticky popadnout klíčky od auta ze sošky porcelánového slona, kam si je vždycky věšel. Ten zvyk měl natolik zažitý, že si na slona musel sáhnout dvakrát, aby si potvrdil, že tam dnes nejsou. Začal se zmateně rozhlížet po okolí, ale vlastně ani netušil, kde má začít hledat, protože svazek klíčů vždycky dával na slona a byl si jistý, že tomu tak bylo i minulého dne.
Dlouhé minuty chaoticky procházel nejbližší místnosti a snažil se alespoň předstírat, že hledá. Nemohl se zbavit přesvědčení, že klíčky musí viset na slonovi, kterého několikrát důkladně prohlédl. S nechutí hleděl do otevřeného odpadkového koše. Zatím nenašel odvahu zahájit jeho průzkum, když vtom v tichu ranní domácnosti zaslechl zacinkání klíčů.
„Haló,“ opatrně pronesl Tony. Nikdo mu ovšem neodpověděl. Vydal se tedy pomalým krokem zpět ke dveřím. Věděl přesně, kam se má jít podívat. Přišel ke slonovi, sejmul z něj klíče a vykročil ven. Musím začít snídat. Nejspíš mi chybí cukr, pomyslel si Tony, když otáčel klíčkem v zapalování.
K Alfrédovi to měl pouze pár minut jízdy. Ten už trpělivě čekal na tom místě, co vždycky, a tvářil se trochu nabručeně. Tony raději začal sám. „Ahoj, omlouvám se. Technické problémy.“ Usmál se na Alfréda omluvně.
„V pohodě, to se stane,“ prohodil Alfréd a dále se nevyptával. To na něm měl Tony rád: Alfréd byl přímý a mluvil vždy jen k věci. Žádné prázdné tlachání. Chlap, jak má být.
„Takže zítra to půjde k zemi. Co ty na to?“ Touto otázkou Tonyho dokonale zaskočil. Byl překvapený, že k němu Alfréd promlouvá, a dokonce se ho na něco ptá. Vůbec to nezapadalo do jejich tiché denní rutiny, kterou si tak oblíbil.

POUŽITÁ SKLADBA: ON THE EDGE
CREDITS

Text: Adam Pýcha
Čte: Filip Švarc
Hudba: Petr Hanzlík
Zvuk: Karolína Škápíková
Režie: Jan Drbohlav
© 2022 Knihy Dobrovský

ODKAZY NA WEBU
  • Vyjde v roce 2022