DOYLE, ARTHUR CONAN: BASKERVILLSKÝ PES
Jedinečné líčení atmosféry tajemství a hrůzy z událostí, které se zprvu vzpírají logickému chápání, činí z Baskervillského psa nejslavnější Doylův detektivní román. Detektiv Sherlock Holmes se svým přítelem a pomocníkem doktorem Watsonem vyšetřují případy záhadných úmrtí na venkovském panství v pochmurné krajině vřesovišť. Kdo měl zájem na smrti sira Charlese, dobrosrdečného mecenáše zdejšího nehostinného kraje? Je oním vraždícím monstrem skutečně nepolapitelný děsivý pes? Geniální dílo v novém překladu Richarda Podaného.
UKÁZKA Z KNIHY
Něco hnědého se převalovalo a zmítalo mezi zelenou ostřicí. Potom se vzhůru ztrápeně vzepjal dlouhý, zmítající se krk a nad vřesovištěm se rozlehl děsivý křik . Strnul jsem hrůzou, ale vypadalo to, že můj společník má pevnější nervy než já.
„Je po něm!“ vyrazil. „Močál ho dostal. Dva za dva dny, a nejspíš jich bylo o mnoho víc, protože si přes sucha zvykli tam chodit a nevidí žádný rozdíl, dokud je bahno nemá pevně ve spárech. Je to potvora, tenhle velký Grimpenský močál.“
„A vy tvrdíte, že se do něj umíte dostat?“
„Ano, jsou tam jedna dvě cestičky, po kterých může činorodý člověk jít. A já jsem je našel.“
„Ale proč se vám vlastně chce na tak děsivé místo chodit?“
„Hm, vidíte ty kopce za ním? Ve skutečnosti to jsou ostrovy odříznuté ze všech stran neprůchodným močálem, který se za dlouhá léta rozlezl všude kolem nich. Když máte dost chytrosti, abyste se tam dostal, najdete tam vzácné rostliny a motýly.“
„Možná bych někdy měl zkusit štěstí.“
Překvapeně se na mě zadíval. „Pro lásku Boží, takové nápady si vyžeňte z hlavy,“ varoval mě. „Měl bych vás na svědomí. Ujišťuji vás, že byste neměl nejmenší šanci se vrátit zpátky živý. I já to zvládnu jen díky tomu, že nosím v paměti určité složité orientační body .“
„Ale… co je tohle?“ vykřikl jsem.
Nad vřesovištěm se rozlehlo táhlé, hluboké, nevýslovně smutné zaskučení. Všude jej bylo plno, a přitom nebylo možné poznat, odkud vychází. Z tlumeného ševelení přešlo v dunivý řev, pak zase zpátky k melancholickému, chvějivému kvílení. Stapleton se na mě podíval se zvláštním výrazem.
„Podivné místo, to vřesoviště!“ prohlásil.
CREDITS
Text: Arthur Conan Doyle
Čte: Vasil Fridrich
Zvuk: Kate Hamsíková & Štěpán Škoch
Hudba: Darek Král, housle Pavel Šporcl
Režie: Jan Drbohlav
© 2021 Euromedia
ODKAZY NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
- Fotogalerie z nahrávání hudby s Pavlem Šporclem
- Videoklip Footprints z fotografií z natáčení