HERZ: AUTOPSIE (PITVA REŽISÉRA)

Herz: Autopsie - cover

S Jurajem Herzem jsem se poprvé pracovně setkal při práci na scénáři filmu Habermannův mlýn. Porozuměli jsme si a společně jsme napsali další scénář, psychothriller s pracovním názvem Navěky tvůj. Spolupracovali jsme také na divadelní adaptaci Jurajovy filmové pohádky Deváté srdce a během této práce, vlastně jako její vedlejší produkt, vznikla knížka Herz: Autopsie (pitva režiséra).

Začalo to nenápadně, zeptal jsem se Juraje na nějaké podrobnosti ohledně natáčení Devátého srdce…, pak jsem se ptal dál…, později jsem si začal nosit diktafon… a po dvou letech jsme s Jurajem poprvé drželi v ruce knihu zvící pěti set dvaceti stran. 🙂

UKÁZKA Z KNIHY

Definitivní tečku za filmem Zastihla mě noc pro mě osobně udělal kupodivu Steven Spielberg, a to osm let poté, tedy v roce 1993, když natočil svůj slavný Schindlerův seznam. O Schindlerově seznamu se mluvilo v superlativech. Šel jsem se na ten film podívat a ohromeně jsem zíral, když jsem v něm viděl svoji scénu ze sprch, kdy dlouho neteče voda a nejprve jedna z žen a pak i ostatní se rozkřičí, že ze sprch bude prýštit plyn. Nešlo jen o to, že ta scéna byla téměř identická, ale i o to, že byla skoro stejně natočená, záběr po záběru. Nešlo mi to do hlavy, podobnost byla až zarážející, ale stále jsem si kladl otázku, kde by Spielberg asi tak mohl vidět film Zastihla mě noc. Vyptával jsem se kdekoho a zjistil jsem, že když Spielberg připravoval natáčení, objel stejně jako já všechny dostupné koncentrační tábory v Evropě. V každém se ptal, jestli se tam už něco válečného netočilo, a když ano, nechal si dotyčný film promítnout. Zastihla mě noc prý viděl dvakrát. Pro jistotu jsem si koupil i knihu Schindlerův seznam, pečlivě ji pročetl a hledal, jestli tam podobná scéna náhodou není popsána. Nebyla tam. Řekl jsem si, že to tak nenechám, a našel si v Americe právníka, kterému jsem popsal svůj problém. Právník mě požádal, abych mu obě scény poslal, aby je mohl porovnat a rozhodnout, jestli má smysl se soudit. Obratem jsem tak učinil a zanedlouho mi právník volal, že jsem asi udělal chybu a omylem mu poslal dvakrát stejnou scénu ze Spielbergova filmu. Ubezpečil jsem ho, že ne – první scéna je ze Zastihla mě noc, druhá ze Schindlerova seznamu. Na to reagoval právník ještě rychleji. Při pečlivějším zkoumání zjistil, že to jsou skutečně dvě různé, ale stejně natočené scény, a v případě takové podoby doporučuje obrátit se co nejrychleji na soud. Pak mi ale řekl, že jako zálohu potřebuje tři sta tisíc dolarů a bylo po soudu.

ODKAZY NA WEBU