Přihlášení





Zapomněli jste heslo?
Pro zaslání nového
Klikněte sem.

Ukázka z fotogalerií

Cannes 1970
Cannes 1970
Cannes Posters


Ukázka z videogalerií


500 nocí s Andělem


Kapitán Exner - Osamělý mrtvý muž

Dobrá zpráva je, že sny se někdy plní. Mám rád mluvené slovo (ať už rozhlasové inscenace nebo načtené knihy) a mnoho let jsem toužil po tom, abych mohl nějakým způsobem zpracovat detektivky Václava Erbena s kapitánem Exnerem v hlavní roli. Po scénářích k televiznímu seriálu Kapitán Exner (TV Prima) jsem dostal možnost režírovat audioknihu z této série s názvem Osamělý mrtvý muž.
Spolupráce s "majitelem českého hlasu dr. House", Martinem Stránským, byla velkolepá... Díky Martine -
a díky Antoníne Kočí, řediteli nakladatelství Euromedia... ;)


Ukázka z knihy:

„Ježišikriste, to snad ne,“ vyjekl Adolf Kroupa. „Už je to tak,“ potvrdil Beránek. „Jak často sem chodíte?“
„Snad byste si nemyslel! Prokristapána na nebi.“
„Já vůbec málo myslím, pane Kroupa,“ pravil Beránek upřímně. „To přenechávám povolanějším. Mě pouze zajímá, jak se tady často vyskytujete.“
„Jsem tady… snad… snad podruhé… nebo potřetí… Když je příznivé počasí… Poslední dobou mě trápí revma, pane.“
„A zajímají vás jen zvířátka.“
„To ano. A krásné prostředí této zahrady…“
„Nechme básní. Bydlíte pořád na stejné adrese?“
„Ovšem. Starý člověk nerad mění prostředí…“
„A zvyky,“ doplnil Beránek. „Tak mnoho zdraví, pane Kroupa!“ řekl srdečně a vrátil se ke svým notýskům.
Chvíli trvalo, než Adolf Kroupa pohnul nohama. Ale držel se a restauraci opustil pomalu a důstojně. Dokonce se ještě obrátil, aby úklonou pozdravil. Ale Beránek civěl do notesů.
Ani na pěšině směrem k velbloudům, zebrám a klokanům Kroupa nepřidal do kroku.
Bylo by to v každém případě podezřelé, protože těch chlápků zde může být víc.
A pak si musel nechat věci projít hlavou.
Jaksi bezděčně pohlédl na ženu malující v prázdné ohradě vedle klokanů. Měl jiné, řekněme, starosti, nikdy nemohla patřit do oblasti jeho zájmů.
A napadlo ho, že dlouhán, co se tak spěšně a s navztekaným obličejem přenesl kolem něho, patří k tomu fízlovi tam nahoře. Vypadal na inteligenta. Kroupa se mu nechtěl dostat do rukou.
Když tenhle fakt rozvážil a zhodnotil Beránkovo služební postavení a vzezření toho chlápka, co ho v tempu závodního koně minul, usoudil, že snad zde opravdu nejsou kvůli pitomým kapesním krádežím.
Myšlenka ho zaujala, chvíli se zastavil a civěl na velblouda.
Velbloud oplátkou civěl na Adolfa Kroupu.
Vlastně pokud bude Ciprová držet hubu, jemu se nemůže nic stát. A Božena bude držet hubu, jestliže nebude pod párou. A jestli ji zmáčknou, tak se k žádnému alkoholu nedostane.
Tato úvaha Adolfa Kroupu povzbudila.
Pokračoval tedy v cestě. Vzadu zaslechl výkřik a hluk. Nejraději by byl uhnul na postranní cestu. Všiml si, že se k místu, odkud zazněl výkřik, sbíhají lidé. Teď už nemohl jít stejným směrem. Bylo by to podezřelé. Obrátil se proto a zamířil tam co ostatní.
A tak byl Adolf Kroupa donucen okolnostmi ubírat se ke svému dalšímu, ještě spletitějšímu osudu.

Odkazy na webu
42x Přečteno